6 uzemňujících cviků při neklidu a intenzivních emocích

Uzemnění je propojení lidského těla s energií země. Tělo je vodivé a od věků se vyvíjelo v energetickém spojení se zemí. Být uzemněn znamená být přítomen ve vlastním těle, umět je cítit zevnitř, cítit proud života v každé jeho části, od temene hlavy až po prsty na nohou. Když člověk uzemnění ztratí, je to jako by vypadl z reality. Ztrácí jasnost myšlení a koncentraci a nedokáže se soustředit na to, co je hlavní. Energie myšlenek se kupí kolem hlavy, ale nedokáže proniknout dolů, aby se ukotvila v zemi a realizovala se ve fyzické podobě.

Uzemňovací techniky jsou skvělým nástrojem v situacích, kdy je člověk rozrušený nebo vyděšený. Jsou snadno použitelné kdekoli. Jestliže člověk své tělo i vědomí navrátí do přítomné chvíle, poskytne tak mozku prostor k uklidnění a zlepšení koncentrace. Minimálně do té míry, aby byl schopen uvědomit si, co se s ním děje, nebo aby dokázal požádat o pomoc, případně aby sám uvážil, jak za tohoto stavu dále postupovat.

Jestliže člověka přepadne úzkost, je-li vystaven náhlému záblesku nepříjemné minulosti nebo přímo panické atace, jeho čelní laloky odmítají fungovat. Cítí, že se prostě nedokáže soustředit ani jasně o čemkoli uvažovat, nesourodé myšlenky se mu míhají hlavou bez jakékoli návaznosti a roztáčejí se ve víru, který není možné sledovat. Všechno kolem mu připadá jako v mlze. Může s někým pár minut hovořit a nemít ani tušení, co mu ten druhý říkal. Někdy si připadá doslova jako paralyzovaný nebo zmrazený, není schopen sebemenšího pohybu, nedokáže pronést jediné slovo. Stejné pocity se mohou objevit při prožívání velmi silných emocí, například při pocitu zrady a opuštěnosti, křivdy a beznaděje, strachu a bezvýchodnosti.

Existuje opravdu hodně různých způsobů uzemnění. Jestliže se vám ty, s nimiž vás seznámíme, nebudou zamlouvat, existuje množství jiných, které je dobré vyzkoušet, abyste zjistili, co bude vyhovovat a co může v případě potřeby pomoci právě vám.

Můžete si rovněž vytvořit svoji vlastní uzemňovací techniku, která vás dokáže vrátit do přítomnosti a pomůže vám sebrat myšlenky. Podívejte se na několik oblíbených uzemňovacích technik, rozdělených do několika kategorií.

SEBEZKLIDNĚNÍ

✔ Dejte si sprchu nebo koupel. Soustřeďte se na každý krok přípravy ke sprše nebo koupeli, všímejte si každé drobnosti – například pocitů v zápěstí při doteku dveřní kliky nebo vodovodní páky. Vnímejte pocity, které vyvolává dotek vody na nahém těle. Věnujte pozornost teplotě vody i zvukům, které vydává, když dopadá do vany, sledujte pocity ve svalech prohřívaných vodou.

✔ Najděte si nějaký uzemňující předmět, který vás přitahuje. Může to být nevelký kámen, vodou ohlazený kousek skla nebo třeba klubíčko příze, jejíž textura je vám příjemná; stejně tak ale jiný předmět, jako například malá soška, která ve vás vyvolává příjemné vzpomínky nebo jiný malý předmět, který vás přivádí na dobré myšlenky. Noste ho s sebou uložený někde, kde ho budete mít snadno v dosahu a zároveň bude dobře chráněn před ztrátou nebo poškozením. Dotýkejte se ho, když se potřebujete uzemnit. Při doteku se na něj soustřeďte a v duchu si představujte každou podrobnost jeho vzhledu. Vnímejte pocity, které ve vás dotyk předmětu probouzí.

✔ Uvařte si šálek čaje, kávy nebo horké čokolády. Každý pohyb přitom provádějte s maximálním soustředěním, vnímejte do detailu každý svůj pohyb, každý dotek. To, jak prsty sevřou rukojeť konvice, jak chladná je páka vodovodu, jak konvice těžkne spolu s vodou, která v ní přibývá. Až bude nápoj hotov, uvelebte se na klidném, pohodlném místě a pomalu, po malých doušcích si vědomě a s požitkem vychutnávejte každou jeho kapku.



UVĚDOMTE SI KAŽDÝ ZE SVÝCH PĚTI SMYSLŮ

✔ Zvolte si nějakou vám příjemnou, dobře známou vůni (parfém, mýdlo, pleťovou vodu, čaj, kávu, éterický olej atp.). Vytvořte si s touto vůní pravidelný zvyk — budete se jí nadechovat každé ráno po probuzení, nebo naopak před spaním, či v jinou pevně danou denní hodinu. Zdroj vůně noste vždycky všude s sebou a buete-li se potřebovat uzemnit, nadechněte se jí. Dbejte přitom na hluboký, pravidelný dech.

✔ Oblékněte si nějaký svůj oblíbený kus oděvu – může to být příjemný měkký svetr, hebký nátělník, stejně jako třeba šála. Všimněte si textury, barvy i vůně tohoto kusu oblečení. Ke stejnému účelu je dobrá i pokrývka nebo pléd. Oblečte si svetr nebo se zabalte do deky, obejměte sami sebe pevně rukama. Třete si ruce a nohy, u nohou postupujte zezdola nahoru, od kotníků ke stehnům, třecí pohyby musejí vždycky směřovat vzhůru k srdci. Ruce třete od ramen po zápěstí.

VYUŽIJTE VLASTNÍHO TĚLA

✔ Všimněte si, jak stojíte chodidly na zemi. Můžete se postavit a nohama pevně „vrůst“ do země, sundat si boty a cítit pod nohama zemi nebo podlahu. Zkuste si představovat, že vaše nohy jsou základem nějaké pevné, solidní stavby, pevně spojené se zemí. Můžete doslova cítit zem pod nohama i sílu zemské přitažlivosti. Tento pocit můžete prožít i vsedě na židli nebo vleže.

✔ Uzemněte se v doslovném slova smyslu. Položte se na podlahu. Proveďte rychlý myšlenkový scan svého těla, abyste přesně věděli, kterými body se dotýkáte podlahy, kterými částmi těla ji vnímáte. Soustřeďte se na pocity tlaku, hrubosti a tvrdosti povrchu a také jeho teploty. Všímejte si všech vibrací domu, které můžete z podlahy vnímat. Můžete na podlahu postavit reproduktor a vnímat jeho vibrace.

✔ Pohybujte se. Vsedě houpejte nohama a všímejte si pozorně, jak se každá noha zvlášť, nezávisle na té druhé, pohybuje. Všímejte si, jak se může noha hýbat samostatně, když veškeré ostatní tělesné části jsou v klidu a zcela nehybné. Vyzkoušejte totéž s prsty, uvědomujte si sílu svalů, jejich napětí a uvolnění, když končetinami a prsty na nich pohybujete.

✔ Rytmus. Podupávejte nohou na podlaze, vyzoušejte zvuk jedné a potom druhé nohy, ťukejte prsty na stole, najděte nějaký předmět, který vydává tichý a měkký zvuk, dotýkejte se rytmicky a jemně skleněné plochy okna nebo jiného hladkého povrchu, najděte si nějaký zvláště příjemný zvuk a opakujte ho, vytvořte si rytmus a rozvíjejte ho, přičemž se soustřeďte na počátek a konec každého ze zvuků.

✔ Věnujte se nějaké aktivitě, která zapojí veškeré části těla. Jděte na zahradu vyplít záhony, nařežte dřevo, umyjte okna, zahrajte si badminton. Zkuste se naučit plést. Kupte si kinetický písek, keramickou hlínu nebo něco jiného, k čemu je třeba zapojit jemnou motoriku. Umývejte nádobí rukama a věnujte přitom pozornost fyzickým pocitům z doteku jednotlivých kusů i pěny mycího prostředku. Poskládejte prádlo do krásně srovnaných hraniček.

POZORUJTE OKOLÍ

✔ Vyjděte ven, nebo si najděte okno, ze kterého se můžete ven dívat a najděte si nějaký vhodný objekt, který můžete nerušeně pozorovat. Snažte se zaznamenat co možná nejvíc podrobností. Když si kupříkladu vyberete nějaký strom, všimněte si, jak na něj dopadá světlo a kam vrhají stín jeho větve. Podívejte se, jak hustou má korunu, má-li jehličí nebo listy. Jakou barvu mají? Všimněte si hrubosti a zbarvení jeho kmene, zda jsou jeho větve přímé a dlouhé nebo křivolaké a krátké, jaký tvar mají jeho listy.

✔ Projděte se pomalu prostorem, ve kterém se právě nacházíte. Pokuste se vnímat každý dotek svých nohou na podlaze, všimněte si, která část chodidla se dotýká země jako první a kde na chodidle cítíte největší tlak. Pozorujte, jak chodidlo opouští podlahu a chvíli se vznáší ve vzduchu, takže vlastně malý okamžik balancujete na jedné noze, než se chodidlo znovu dotkne podlahy, abyste mohli udělat další krok.

✔ Najděte ve své blízkosti vhodný předmět ozdobený nějakou kresbou, plastickým vzorem nebo vlisem a pokuste se tuto ozdobu zachytit na papíře. Můžete třeba i zkusit nakreslit, jak jsou uloženy palubky na podlaze nebo dřevěné ostění místnosti, jak jsou spojeny desky podhledu, můžete zkusit na papír přenést vzor z koberce nebo letokruhy dřeva, ze kterého je vyrobena stolní deska.

✔ Popište místnost, ve které se právě nalézáte: buď nahlas nebo jen v duchu. Pokud je místnost příliš velká nebo zaplněná příliš velkým počtem věcí, můžete si vybrat jenom její jednu část nebo i jeden předmět – třeba knihovnu. Zaznamenejte všechny podrobnosti, barvu, ostrost hran, světlo a stín, které na něj dopadají, tvar a velikost.

✔ Jste-li na veřejném místě, dívejte se nenápadně na lidi kolem sebe a pokuste se zaznamenat podrobnosti jejich zevnějšku. Jakou barvu mají jejich boty? Kolik z nich má na sobě bundu? Má někdo z nich deštník nebo aktovku? Jaké mají účesy?



ODVEĎTE MOZEK JINÝM SMĚREM

✔ Přičítejte k nule sedm tak dlouho, jak vám to půjde. Nula, sedm, čtrnáct, jedenadvacet, osmadvacet… Zvolit můžete samozřejmě i jiné číslo.

✔ Zahrajte si sami se sebou hru „Uhádni, čím kdo je“. Dívejte se na lidi kolem sebe a zkuste odhadovat, jaké mají zaměstnání nebo kam právě jdou.

✔ Zamyslete se nad dnešním dnem. Připomeňte si, kolikátého dnes je, jaký je den v týdnu, jaký měsíc, rok, kolik je právě hodin, kde se v tuto chvíli zrovna nacházíte. Uvědomte si, že jste právě teď a právě tady, že se nenalézáte nikde v minulosti, že jste v bezpečí. Zaznamenejte roční dobu, podívejte se z okna, jak vypadá nebe, jak vypadají stromy. Uveďte nahlas nebo v duchu adresu, kde právě jste.

✔ Zahrajte si hru na „skupiny“: zvolte si skupinu, například – barvy, zvířata, jídla – a zkuste z každé skupiny uvést alespoň deset příkladů. Můžete použít i abecedu a u každé skupiny uvést příklad začínající postupně každým písmenem abecedy.

✔ Zvolte si tvar (trojúhelník, kruh, čtverec) a zkuste vyhledat všechny předměty tohoto tvaru ve své blízkosti. Stejně tak si můžete pohrát s barvami – vyhledat kupříkladu všechny předměty zelené barvy, které jsou v místnosti,v níž se nacházíte.

DÝCHEJTE

✔ Zhluboka dýchejte – jednu ruku si položte na břicho, druhou na hrudník. Nadechujte pomalu a hluboce vzduch do břicha. Snažte se, abyste rukou, kterou máte na břiše položenou, zaznamenali zvedání břicha při nádechu, jako když se nafukuje míč. Ruka položená na hrudi by se při tom neměla pohnout, dýchejte pouze do břicha. Pak pomalu vydechujte. Pocítíte, jak ruka na břiše klesá, jako když se balónek pod ní pomalu vyfukuje a splaskává.

✔ Dýchání s počítáním 4-7-8: na čtyři se pomalu nadechujte. Potom zadržte dech s počítáním do sedmi a nakonec pomalu, velmi jemně na osm vydechujte. Opakujte tolikrát, kolikrát vám to bude vyhovovat. Poznámka: každý má jiné tělo a jiný objem plic. Pokud vám tato konkrétní kombinace intervalů nevyhovuje, nahraďte ji jinou, která bude více odpovídat vašim tělesným parametrům. Cílem je, abyste se drželi určitého opakovaného rytmu a dýchání bylo celkově pomalejší.

A důležité upozornění na závěr: uzemňovací techniky nemají sloužit tomu, aby se člověk zbavil nežádoucích emocí nebo aby abstrahoval od momentálních prožitků. Mají pomoci vytvořit si zdroje, které člověku umožní projít určitou zkušeností a prožít konkrétní emoce a zůstat přitom ve svém těle a v přítomném čase. Pokud vás však stavy tísně a úzkosti nebo panické ataky přepadají častěji, měli byste se obrátit na specialistu, který spolu s vámi posoudí váš stav a najde nejlepší řešení.