Měla by naše krevní skupina ovlivňovat to, co jíme?

S dietou přišel americký naturopat doktor Peter d´Adam ve své knize „Výživa a krevní skupiny“ (česky California Fitness Bohemia 1998).

Podle doktora d´Adama každá krevní skupina obsahuje genetickou informaci o stravovacím chování a návycích našich předků. Ti byli během historie nuceni přizpůsobovat svou stravu měnícím se podmínkám. Změny se odrazily také na postupném vývoji krevních skupin:

1. Krevní skupina 0 je nejstarší; vznikla před 40 tisíci lety v Africe a doprovázela člověka až do stádia lovce-sběrače

2. Přechod od lovce-sběrače k zemědělci doprovázel vývoj skupiny A před 25 až 15 tisíci lety v Asii či na Středním Východě

3. Stěhování a mísení ras z Afriky, Evropy, Asie a Ameriky souvisí s objevením skupiny B před asi 15 až 10 tisíci lety na území dnešní Indie a Páskistánu

4. Skupina AB je nejmladší, její vznik souvisí s dalším mísením jednotlivých skupin obyvatelstva před 1500 až 1200 lety



Podle krevních skupin rozdělil d´Adamo populaci do čtyř skupin. Každá z nich si podle něj v sobě nese dědictví svých předků, jakousi genetickou stopu, která určuje silné a slabé stránky členů této skupiny, jejich zdravotní rizika, dietní profil, ovlivňuje vhodnost a nevhodnost konzumace určitých potravin i s ohledem na přání zhubnout, předurčuje, které výživové doplňky užívat a jaký pohybový režim upřednostňovat.

Krevní skupina 0
Z hlediska metabolismu jsou její příslušníci pokládáni za „masožravce“. V jejich jídelníčku nemají chybět potraviny živočišného původu a v menším množství také zelenina, rýže a luštěniny. Měli by se však vyvarovat obilovin, mléčných výrobků a ořechů.

Krevní skupina A
Přesný opak skupiny předchozí – alespoň podle d´Adama. Její příslušníky označuje za „vegetariány“. Převažovat u nich má strava rostlinného původu (rýže, luštěniny, sója, zelenina, ovoce) a jen minimální má být množství libového drůbežího masa a ryb. Jako vysloveně škodlivé potraviny jsou uváděny mléčné výrobky, maso a uzeniny.

Krevní skupina B
Příslušníci této skupiny nesmějí vynechávat mléčné výrobky a maso, zároveň však musejí v dostatečném množství konzumovat i zeleninu, vejce a rýži. Zakázány jsou obiloviny, luštěniny a kuřecí maso.

Krevní skupina AB
Přípustná je kombinace potravin rostlinného původu i mléčnýchvýrobků, libového masa, vajec a luštěnin. Doktor d´Adamo však nedoporučuje jíst hovězí, vepřové maso a tučné výrobky.



Základem teorie stravování podle krevních skupin jsou bílkoviny z potravin nazývané lektiny. Je to o různorodá skupina bílkovin, které se vážou na molekuly cukrů. Lektiny patří mezi takzvané antinutriční látky – přirozené složky potravin rostlinného původu, které mohou negativně ovlivnit výživu organismu snížením využitelnosti živin, jejich rozkladem nebo přeměnou. Ty mohou poškozovat sliznici tenkého střeva. Podle tvrzení doktora d’Adama lektiny cíleně zasahují nositele jednotlivých krevních skupin, konzumace nevhodných lektinů tedy může způsobit aglutinaci – shlukování červených krvinek. Ve skutečnosti však bylo prokázáno riziko takového shlukování pouze u malého procenta lektinů pocházejících ze syrových luštěnin. Jinak řečeno, s výjimkou několika druhů syrových luštěnin potravinové lektiny nereagují závisle na krevní skupině. A vzpomínané syrové luštěniny nemají žádný valný význam, protože všechny luštěniny jsou konzumovány až po namáčení a uvaření. Tento proces drtivou část lektinů zničí.

U nositelů určitých jednotlivých krevních skupin bylo prokázáno vyšší či nižší riziko některých onemocnění. Žádná z mnoha tisíců studií však neprokázala ovlivnitelnost takového rizika jakoukoli dietou.

Dietní doporučení doktora d´Adama mohou prospět většině lidí, ať mají jakoukoli krevní skupinu. Především jsou založena na konzumaci živých potravin, vylučují průmyslově vysoce upravovaná jídla. Zlepšení nebo zhubnutí při této dietě ještě neznamená, že funguje podle principů, na kterých je založena. Při dodržování podobných pravidel bude každý jíst zdravěji, než s největší pravděpodobností běžně jí. Navíc se doporučení doktora d´Adama mohou náhodně shodovat s aktuálními zdravotními potřebami každého druhého jedince.V populaci je stále více lidí s různými potížemi, například alergiků nebo osob postižených celiakií.