Nemoci kůže jsou vzkazy od duše

nemoci-kuze

Anne Maguireová (1921-2011) byla dermatoložkou na londýnské Harley Street a zároveň dermatologickou poradkyní Jungova psychoanalytického ústavu v Zurichu. Byla velmi uznávanou odbornicí a nadanou učitelkou. V tomto článku hovoří o tom, jak lidská kůže ukazuje východisko z konfliktu s vlastním vnitřním světem.

1. Ve zdravém stavu představuje kůže nejvýše stabilní a vyvážený orgán, nevyvolávající ani to nejmenší zneklidnění. Vyzařuje mír a pokoj. Tato klamná vlastnost kůže vnuká myšlenku její neotřesitelné stability. Je-li pokožka zdravá, je tichá, nereptá a kromě každodenní hygieny nevyžaduje jinou péči. Dalo by se říci, že připomíná dobře vychovanou domácí kočku, která svému pánovi nepůsobí žádné potíže. Právě to je důvod, pro který většina lidí nepřikládá své kůži náležitý význam.

Když ale kůže onemocní, připomíná kočku rozzuřenou, která ještě docela nedávno tichounce předla a třela se nám o nohy… Jinak řečeno, když pokožka onemocní, dává o sobě vědět tím nejcitelnějším způsobem.


2. Je evidentní, že životní události nemizí v paměti beze stopy; všechno, co bylo prožito, existuje dále. Jung předpokládal, že zkušenosti a prožitky, které se jakoby vypařily, byly vytěsněny do oblasti psychiky sousedící s Ego. Nazval ji osobní nevědomí. Obsahuje city, myšlenky a zážitky, které byly zapomenuty, vytěsněny, potlačeny, nebo zmizely z vědomí jinak. Nutkavý neklid mysli, niterné konflikty osobnosti, morální problémy nebo nepřijatelné emoce. Stejného údělu se může dostat i obsahům kdysi uvědomovaným, avšak zapomenutým, neboť v daném časovém úseku nejsou pro osobnost podstatné. Všechny produkty psychické činnosti, které nemají dostatečnou energii, aby se udržely ve vědomí, se ocitají v osobním nevědomí.

3. Mezi všemi tělesnými orgány je právě kůže tím nejhlavnějším indikátorem psychického stavu člověka. Je svého druhu zrcadlem, v němž se odráží jakákoli psychická porucha. Mnohá onemocnění napadající kůži, jak akutní, tak chronická, jsou nositeli jedinečné informace, umožňující hlouběji poznat procesy probíhající v psychice… Tato onemocnění signalizují strach, neklid, potlačené emoce a vypovídají o přítomnosti neuvědomělých komplexů.

4. Člověka ve stavu neurózy bychom mohli přirovnat k začarované pohádkové postavě, neboť lidé ovládaní neurózou trpí vnitřním konfliktem a mívají zhoubné sklony ve vztahu k sobě samým i lidem okolo. Jsou nuceni chovat se daleko hůře, než by mohli a pod vlivem nevědomí jednat proti své vůli.

U jednoho žáka základní školy se projevila alergie na kožené stélky školních polobotek, která přešla v těžký ekzém chodidel (chodidla jsou ve velmi těsném kontaktu s okolním světem). Tímto vysoce citlivým způsobem chlapec reagoval na chrom, který se při zpracování kůže používá. Po nějaké době vyšlo najevo, že alergická reakce se shodovala s chlapcovým přechodem do jiné třídy, kde trpěl tyranií učitele.

Jistá žena středních let prodělala alergickou reakci na velmi drahý parfém hned při prvním použití. S jistým odstupem si pak srovnala fakta a uvědomila si, že parfém jí daroval muž, kterého milovala, asi před půl rokem. Byl to jeho dárek na rozloučenou; ve stejný den se s ní rozešel velmi hanebným způsobem. Ženina kůže odmítla jeho dar, protože žena sama se nedokázala s jeho jednáním smířit.


Další žena, v minulosti zastávající prestižní pozici v módním průmyslu, byla vlivem opravdu velmi nešťastných okolností nucena začít pracovat jako pokladní v baru v centru města. Celý den obsluhovala znuděné, životem unavené klienty a nemohla se dočkat konce pracovní směny. Když jí ruce pokryl ekzém, ukázalo se, že je alergická na nikl, kov obsažený v mincích, s nimiž celý den pracovala. Pokožka rukou této ženy zavrhla práci pokladní, protože ona sama nebyla schopna uvědomit si intenzitu odporu vlastní psychiky vůči svým nynějším možnostem a příjmům.

Ekzematický proces počínající objevením prvních příznaků představuje jakousi miniaturní erupci sopky. V měřítkách lidského organismu má účinek rovnocenný události planetárního významu, při němž se plyny a rozžhavené magma uvolňují ze zemských hlubin. Vycházíme-li z této analogie, je jenom rozumné nahlížet ekzém jako výbuch potlačovaného, dosud neuvědomělého psychického napětí.

5. Nepřetržitý psychický vývoj má životně důležitý význam, neboť bez odstranění zastaralých představ a neaktuálních způsobů adaptace hrozí energetická stagnace a dokonce smrt. Symbolem psychické adaptace a transformace je shazování kůže… Nemůžeme si nevšimnout shody člověka nemocného lupénkou s hadem, který se snaží zbavit staré, odumřelé a těsné kůže. Kdyby se hadovi nepodařilo staré kůže se zbavit, zemřel by. Aby mohl dále žít, musí se z ní osvobodit. Analogicky tomu pokožka napadená lupénkou vypovídá o nezdařilé psychické adaptaci.

Pravděpodobně nějaký psychický obsah, ať už komplex nebo archetyp, ztížil volný tok energie libida, což vedlo ke stagnaci psychické energie a k regresi. Povrchní psychologické posouzení nám dovoluje předpokládat, že dotyčný včas nepodnikl nějaký důležitý krok, například z lenosti, nedbalosti, ze strachu, nebo prostě proto, že vůbec netušil nezbytnost podniknutí tohoto kroku. Na hlubinné úrovni může nevědomý svět vypovídat, že nemoc vznikla pro nevyužití některých životních intelektuálních, emocionálních, sexuálních nebo duchovních aspektů, které zmrtvěly ještě za života.

=========
Tvář jako zrcadlo osudu
10 faktů o užitečnosti a škodlivosti žvýkačky

Více pro kondici: