Jak zhubnout a být šťastní, když nemáme žádnou motivaci a je nám přes padesát

Před nějakými pěti lety, když mi najednou z ničehonic bylo třiapadesát, jsem nemohl ani jen pomyslet na nějaký pekáč buchet na břiše, natož pak na účast v maratonu.

Dneska jsem člověk nabitý energií a troufnu si dát fóra kdejakému třicetiletému amatérovi. Přitom před několika málo lety mě málem sklátila do hrobu ischemická choroba srdeční.

Vypisuji tu tyhle podrobnosti proto, abyste snáz zapomněli na diety a nesprávná přesvědčení, která vám možná z neznalosti vštípili už vaši rodiče.

Aby člověk zhubnul, stačí změnit svoje chuťové sklony a zvyky ve prospěch zdravých potravin a začít každý den provozovat nějaké třeba i nevelké a šetrné fyzické cvičení. To vám říkám na základě zkušenosti, kterou jsem si ověřil na své vlastní osobě. Ale popořádku…

Jak jsem se nakonec dopracoval ke své motivaci?

Je to ostuda, ale v minulosti mojí maximální fyzickou zátěží byla pěší výprava od dveří domu ke dvířkám auta plus řada bez odrazového můstku prováděných skoků zacílených přesně na střed gauče. To bylo veškeré moje sportování.

Ale tenkrát mi to všechno naprosto vyhovovalo. Byl jsem obyčejný, průměrně statistický muž s vrstvami tuku na břiše. Myslel jsem si, že když takhle vypadá spousta lidí kolem mě, je to norma.

Určitě takový spokojený život znáte.

Člověk si dává do nosu každý den. Fastfood, suši, krkovička, roládky, tyčinky, koláčky, bagetky. Zapíjí to pivkem nebo v nejhorším nějakou tou limonádou. Život je skvělý. Netočí se snad veškeré blaženství světa kolem jídla a pití?

Poznáváte se v tom? Vedete nepohyblivý způsob života a po nocích si vylepšujete náladu návštěvami ledničky? Polykáte při sledování fotbalového přenosu desátý bonbón a říkáte si: «Tak dost! Tenhle byl poslední!» Načež po tom posledním jaksi automaticky dojíte těch sedm dalších… Ženy takhle zajídají svou nespokojenost se životem. Muži s celým světem. Protože muži, jen tak mezi námi řečeno, nejsou žádná výjimka.

Zapomeňte na všechny možné mýty o genetice a hormonálních poruchách. Všechno je ve vaší hlavě a žaludku.

Slabá páteř, nadváha, pohyb je stále obtížnější. Moc dobře si pamatuju, že jsem si to tehdy také vysvětloval a omlouval věkem a váhu jsem nacpal v komoře někam do kouta. Jenomže k mým ochablým svalům se přidaly bolesti předloktí při každé malé námaze, zadýchával jsem se a bolely mě neskutečně klouby. Tenhle seznam by mohl pokračovat. Byly to první varovné signály. Skutečný poplach přišel o něco později.

Ano, člověk je zrozen k chůzi a běhu, to platí o každém, jenom ne o nás …

Skutečný přelomový moment přišel o rok později.

“Chcete zůstat naživu? Změňte jednou provždy svůj způsob života!”

Lidský organismus je už tak zařízen, že pokud opěrný a pohybový aparát nefunguje naplno, každý den je o něco víc zchátralý. Včera člověk skákal jako zajíc a dneska krouží mezi gaučem a křeslem.

Takový životní způsob samozřejmě vede k nejrůznějším tělesným výpadkům. Člověk pomalu ztrácí energii a začíná si připadat jako smartfon, který zapomněli včas dobít. Sebezničující program naplno běží.

Když mě začal zneklidňovat vysoký tlak a cítil jsem bolesti u srdce, šel jsem k lékaři. No a ten mi to řekl přímo: “Chcete zůstat naživu? Změňte jednou provždy svůj způsob života!”

Humor mě docela fest přešel. Bál jsem se, že budu už jenom sedět a čekat, až umřu. Měl jsem v podstatě jen dvě možnosti: stát se pánem času nebo se jako pravý sobec vzdát.

Samozřejmě, že jsem moc a moc chtěl zůstat naživu. Nedokázal jsem si připustit myšlenku, že moje děti porostou bez otce. A tohle je nejčastější motivace — čas a vaši blízcí: žena nebo muž, děti, rodiče, přátelé. Můžete začít jednat rovnou, nebo vyčkávat na příhodnou chvíli, která možná nikdy nepřijde. Můžete se zamyslet nad tím, že vaše děti si zaslouží, abyste jim byli příkladem hodným následování. Že váš partner a děti se nezrodili k tomu, aby vám museli dělat chůvu, až se vinou vlastní neukázněnosti nedokážete bez pomoci pohnout.

Nestačí být mladý uvnitř. Mladí musíme být i zvnějšku, svojí formou, svojí výdrží, svojí fyzickou schopností překonávat nepohodlí.

Určitě na vás nenaléhám, abyste všeho nechali a přihlásili se na triatlon. To si nechte na později. Nemá cenu sami sebe trápit. Stačí pochopit – a začít.

Zmenšit si porce. Vyhnout se tomu, o čem je notoricky známo, že je to nezdravé. Hýbat se. Nevymlouvat se.

Jsem si jist, že řada lidí sama dojde k tomu, že nežijí moc zdravě. Že vlastně žijí docela nezdravě. A že se jim to nelíbí. Jsou těžcí. Nehezcí. Nic nevydrží. Okruh zájmů se zužuje. Sny zůstaly pouhými sny. Ale proč nezačít právě u nich? Proč z nich neudělat schůdky k dřívější kondici? Ke zdraví? Ke spokojenosti se sebou samými? Nemusí to být kdovíjaké gigantické plány. Nevelké, zcela konkrétní sny.

Sen, že místo velikosti 52-54 budete kupovat 44-46.
Sen, že se zas vejdete do starých kalhot či sukně, které jste nedokázali vyhodit, protože jste je tak hrozně rádi nosili.
Sen, že budete mít zase pevnou a pružnou kůži.
Sen, že zas dokážete vyběhnout schody a uvidíte si přes břicho na špičky bot.
Sen, že budete cestovat.
Sen, že potkáte toho pravého nebo tu pravou.


A to nemluvím o celulitidě, vysokém tlaku, zadýchávání ospalosti, bolavých kloubech a o svalech, které pomalu atrofují…

Schováváte se před zdravím za vlastnoručně vytvořené problémy svého organismu. Tělo je jako lakmusový papírek. Odráží veškerou vaši mnohaletou nečinnost pokud jde o péči o sebe sama, o vlastní zdraví.

Zdravé návyky neznamenají hubnout do plavek. Je to nový způsob života, a to navždy.

Vy sami určujete své životní priority. Začít cestu k sobě zcela novému můžete právě novými dobrými zvyky. Nežijte jen tak, radujte se ze života, naučte se cítit každý atom svého těla. Snažte se představit si pocit sebe sama obnoveného, naplněného čerstvými silami. Brzy. V nejbližší budoucnosti. Těšte se na to. Pracujte na tom. Jděte za tím a nevymlouvejte se na nepohodlí. Pohodlí je míň než zdraví. Než život.

A zachytíte nové vnitřní pocity, které se určitě dostaví:

  • sebejistotu a hrdost na sebe sama, že jste to dokázali a pustili se do toho,
  • spokojenost ze styku s lidmi, ze všeho, co je kolem vás,
  • lásku k sobě samému za to, že vám pohled do zrcadla dělá radost a nepůsobí vám sklíčenost a depresi.

Rozhodněte se pro pohyb. Pohyb je lékem na každou bolístku a nevyčerpatelným zdrojem energie. Pohyb vás vrátí ke zdraví. Vrátí vás do života.

=========
Proč ženy žijí déle než muži
Čemu se vyhnout na lačný žaludek