Flexitariánství, nový druh zdravého životního způsobu

Člověk, který je většinovým vegetariánem s občasnou konzumací masa – to je flexitarián. Jde tedy o částečné vegetariánství.

Myšlenka „střední cesty“ pokud jde o konzumaci či nekonzumaci masa začala být na Západě posuzována už v 90. letech. Samo slovo flexitarián naznačuje pružný přístup k problematice. V roce 2003 bylo ostatně Americkou dialektovou společností označeno za nejvýstižnější označení člověka, který je „vegetariánem občas konzumujícím maso“.

V roce 2008 napsala americká dietoložka, výživová poradkyně a konzultantka basketbalového týmu Chicago Cubs, známá z televizního vysílání i svého blogu na Huffington Post, Dawn Jackson Blatnerová knihu Flexitariánská dieta. Rok na to začal podobný směr zdravé výživy propagovat Paul McCartney se svými dcerami Mary a Stellou. Zahájili kampaň „Meat Free Monday“, tedy „Bezmasé pondělky“. Nejspíš ani ne tak dieta jako jméno Paula McCartneye přitáhlo i další celebrity například Gwyneth Paltrowovou, Cameron Diazovou nebo Richarda Bransona. Poznamenejme, že McCartney sám je přesvědčeným a důsledným vegetariánem, a to už mnoho desítek let.



Jestliže se někdo z etických či zdravotních důvodů rozhodne ze svého jídelníčku zcela vypustit maso, určitě mu nepostačí jen zelenina, luštěniny, smažené tofu a sojové maso. Tělo potřebuje mnoho živin z mnoha zdrojů. Vegetariáni musejí projevovat nejenom tolik deklarovanou zodpovědnost k přírodě a životnímu prostředí, ale také vůči sobě samým. Chybějící živiny – především vitamíny a minerály – tedy musejí doplňovat potravinovými doplňky, měli by chodit na pravidelné lékařské kontroly a využívat skutečně odborného nutričního poradenství.

Totální vyřazení masa znamená vyřazení nenahraditelných aminokyselin, které lze získat právě jen z potravin živočišného původu. Jejich deficit se projevuje dysfunkcemi a poruchami endokrinní a imunitní povahy. Maso lidskému organismu dodává vitamíny skupiny B (B12 a B2) a jako jejich zdroj je nahraditelné pouze částečně. Například vegani, chtějí-li si uchovat plné zdraví, musejí dvakrát až třikrát do roka doplňovat železo a B12 déledobým užíváním přípravků tyto živiny obsahujících.

Flexitariánství je tedy dobrým způsobem jak krajnosti v dietním příjmu potravy kompenzovat.

Jak by měla flexitariánská dieta vypadat? Jen velmi stručně uvádíme základní přehled jejích pravidel z knihy Daw Jackson Blatnerové:

• Základ jídelníčku by měla tvořit zelenina, ovoce a různé obilniny.
• Maso se konzumuje dvakrát týdně. Má se tím na mysli skutečně maso, nikoli uzeniny.
• Bílé maso je zdravější než červené.
• Ryby se za maso nepokládají, konzumovat se mohou v neomezeném množství.
• Je nutná kontrola železa, vitamínu B12 a mastných kyselin omega-3.

Dalo by se říci, že kniha Blatnerové se objevila ve velmi příhodném čase – na začátku krize roku 2008. Mnozí zarytí masojídci si museli odepřít svůj každodenní stejk čistě z finančních důvodů. Tady měli příležitost, jak své vynucené zdrženlivosti dodat vhodný ideový základ.



Na druhou stranu je zcela nesporné, že konzumace masa má rovněž mnohá rizika. Pravidelná konzumace tučné stravy živočišného původu vede ke vzniku nadváhy, vysokému cholesterolu a přímo souvisí se vznikem řady závažných onemocnění trávicího traktu. Zvláštní kapitolu pak tvoří uzeniny, o nichž se jako o přínosu pro lidské zdraví skutečně nedá vůbec mluvit. Tyto skutečnosti jsou jistě pádným argumentem ve prospěch flexitariánství.

Strava našich předků bývala velmi pestrá a rozmanitá, zužitkovávala mnohem více zdrojů rostlinných i živočišných. Maso však vždycky patřilo k drahým potravinám. Jeho konzumace byla v běžné populaci dlouho spojena výhradně s různými svátky a slavnostmi, případně se maso konzumovalo jen v neděli. Nedostupnost masa podporovaly i náboženské zvyklosti; typický je například velikonoční půst nebo středa a pátek jako postní, bezmasé dny; do hry vstupovaly i sezónní lovecké vlivy. Jisté výsadní postavení masa v jídelníčku a okolnosti s jeho konzumací spojené našly své vyjádření také v lidových rčeních, říkadlech a písních.

Budeme-li se jako tím nejlepším vodítkem řídit zdravým rozumem, nejde proti flexitariánství nejspíš nic namítat. Pokud jde o konzumaci masa obecně, měli bychom se tak jako tak řídit starým českým pořekadlem: „Dobrýho pomálu“.