Co pomáhá obnově nervových buněk

Obnova neuronů v mozku dospělého člověka byla po dlouhou dobu pokládána za vyloučenou věc. Vědci se domnívali, že neurogeneze – vytváření neuronů – je záležitostí dětského a velmi mladého věku a že s věkem zanikající neurony nejsou ničím nahrazovány. Přesto se od 60. let 20. století objevovaly i jiné názory. V roce 1998 byl prokázáno, že teorie o vymírajících, ničím nenahrazovaných neuronech, není pravdivá. K neurogenezi dochází i v dospělém věku. Po roce 2000 se pak objevují nová a nová zjištění. Bylo doloženo, že jednou z důležitých oblastí vzniku nových neuronů je jedna část hippocampu, oblasti důležité krom jiného pro lidskou paměť. A také že nové vytvářené neurony se plně funkčně zapojují do už existující neuronové sítě.

Co je ve skutečnosti brzdou neurogeneze? Především stres, deprese a různé psychoaktivní látky. To vše ji dokáže dočasně úplně zastavit. Narušuje ji alkohol, nikotin, kokain a další látky. Ztráta nebo zbrzdění neurogeneze se negativně projevuje na paměti a jiných poznávacích funkcích.

Neurogenezi naopak příznivě ovlivňují fyzická aktivita a aktivní duševní činnost – v podstatě jakákoli: četba, luštění křížovek, různé kvízy, setkávání s přáteli, koníčky, návštěva muzea či výstava i obyčejná procházka.


Zázračná schopnost neuroplasticity aneb Starého psa novým kouskům..?

Mozek je tedy schopen sebeobnovy. A nejenom to. Mozek se ustavičně mění a přizpůsobuje vnějšímu prostředí, optimalizuje svou činnost podle životních podmínek svého nositele. Je-li poškozen úrazem nebo zdravotní příhodou (například mozkovou mrtvicí), dokáže své funkce přenést do nepoškozených úseků i z jedné hemisféry do druhé. Člověk se dokáže učit se novým věcem a vytvářet si nové návyky v každém věku.

Mozek ovlivňují naše každodenní jednání, způsoby činnosti, kterými ho zatěžujeme i ustálené zvyky. Aby se jeho podivuhodné schopnosti mohly projevit, musí člověk být aktivní a veškerými možnými cestami činnost svého mozku stimulovat.

Co podporuje tvorbu nových neuronů?

1. Fyzická aktivita

Fyzická aktivita a proces neurogeneze spolu těsně souvisejí. Zvýšená tepová frekvence a průtok krve cévami například při sportovních aktivitách zvyšují v mozku hladiny faktorů podporujících neurogenezi. Fyzická aktivita rovněž podporuje vyplavování endorfinů, a snižuje tak hladinu stresových hormonů (především kortizolu). Zároveň stoupá úroveň testosteronu, který neurogenezi podporuje také. Chceme-li se bránit negativním projevům stárnutí těla i mozku, je fyzická aktivita skvělou volbou. Spojuje oba tyto cíle. A nemusíme zrovna zvedat činku nebo cvičit na strojích ve fitku. Stačí pravidelná energická procházka, plavání, tanec nebo jízda na kole. Posílíme ochabující svalstvo, prokrvíme pokožku a současně tímto příjemným způsobem zvýšíme svoji mentální kapacitu.

Jinak řečeno, jakákoli činnost snižující napětí a stres podporuje neurogenezi. Stačí si vybrat aktivitu, která bude vyhovovat vašemu vkusu, která vás bude bavit.

2. Čilá mysl

Existuje mnoho způsobů, jak si zachovat svěží, pružnou a čilou mysl. Pomoci nám v tom mohou nejrůznější činnosti. Ponecháme teď stranou výše uvedené aktivity fyzické a zdůrazníme:

  • četbu – čtěte každý den; četba nutí k přemýšlení a hledání souvislostí, podporuje představivost a budí zájem o všechno kolem, včetně jiných možných druhů mentální aktivity;
  • studium nebo rozvíjení znalosti cizího jazyka;
  • hru na nějaký hudební nástroj, poslech hudby, zpěv;
  • kritické vnímání skutečnosti, hledání nových faktů, zkoumání a nalézání pravdy;
  • otevřenost všemu novému, vnímavost vůči okolí, styk s jinými lidmi, cestování, objevování přírody a světa, zájmy a koníčky.
  • velmi nedoceněnou a přitom velmi účinnou metodou podpory mozkové činnosti je psaní rukou – podporuje paměť, rozvíjí představivost, aktivuje mozková centra koordinující pohyb svalů, jichž se do procesu psaní zapojuje až 500; dalším přínosem je uchování hybnosti a pružnosti kloubů a svalů ruky, koordinace jemné motoriky.

3. Výživa

V souvislosti s naším tématem si musíme připomenout, že lidský mozek je ze 70 procent tvořen tukem. Tuk je součástí každé tělesné buňky, tedy i těch mozkových, kde v podobě takzvaného myelinu jako jakási izolace obtáčí nervová zakončení. Mozkové buňky si ho tvoří z cukrů, nečekají tedy, až jim ho „potravou dodáme“. Daleko více jde o to, abychom konzumovali tuky zdravé, nepodporující vznik a rozvoj zánětu. Velkým přínosem pro zdraví jsou jistě tuky obsahující nenasycené mastné kyseliny omega-3.

Řada lidí, když slyší pouhé slovo „tuk“, začne se ošívat. Milovníci štíhlé linie nakupují výrobky netučné nebo se sníženým obsahem tuku. Tyto výrobky jsou nezdravé a často přímo škodlivé, protože tuk je v nich nahrazován cukrem či jinými přísadami.

Zavrhovat šmahem veškerý tuk ve stravě je velká chyba. Jeho omezování musí být přísně výběrové. Ztužené tuky v margarínech a průmyslově zpracovávaných potravinách jsou pro tělo vysloveně jedovaté. Nenasycené mastné kyseliny jsou pro něj naopak přínosem. Bez tuků tělo není schopné absorbovat vitamíny A, D, E a K, které jsou rozpustné právě jenom v tucích. A všechny mají velký význam pro činnost mozku. Stejně tak ale potřebujeme tuky nasycené, obsažené v přírodních zdrojích, například ve vejcích, másle nebo sýru. Zdravá konzumace tuků je tedy především otázkou výběru a míry.

  • Nízkokalorická výživa je dobrá věc, musí však být pestrá a vyvážená.
  • Každý ví, že mozek má velkou spotřebu energie. Po ránu dbejte na to, abyste jí tělu dostatek dodali. Ovesné vločky s jogurtem a lžičkou medu se mu určitě budou líbit :).
  • V průběhu celého dne nezapomínejte dostatečně pít. Čistou, nesycenou vodu.



4. Třikrát „S“

  • Slunce zdravé vystavení těla působení slunečních paprsků – to znamená na 10-15 minut odhalit paže, výstřih, tvář – umožňuje tvorbu vitamínu D v pokožce. Ten působí na růst hladiny serotoninu a mozkových faktorů přímo podporujících neurogenezi.
  • Spánek – respektive jeho dostatek či nedostatek zásadním způsobem ovlivňuje mozkovou činnost. Nedostatek spánku prokázaně zbrzďuje neurogenezi v hippokampu, porušuje rovnováhu hormonů a způsobuje roztržitost, neurčitost a zmatenost myšlenkové činnosti.
  • Sex – prokázaně zvyšuje vyplavování hormonů štěstí, endorfinů, snižuje úzkost a napětí, snižuje stres a podporuje neurogenezi.

5. Meditace

Pozitivní přínosy meditace lidskému mozku a zdraví obecně jsou opravdu důkladně vědecky zdokumentovány. Bylo opakovaně prokázáno, že pravidelná meditace vede k nárůstu šedé mozkové hmoty ve více oblastech mozku včetně hippokampu.

  • Meditace stimuluje rozvoj některých poznávacích schopností, zejména pozornosti, paměti a soustředěnosti.
  • Umožňuje jasnější chápání reality, soustředění na přítomnost, nezatěžování mysli minulostí či obavami z budoucnosti.
  • Během meditace mozek pracuje v jiném rytmu. V prvních fázích meditace vykazuje zvýšenou aktivitu, která se projevuje vyšší amplitudou alfa vln. S postupem meditace do dalších fází v něm pak vznikají delta vlny, které souvisejí s tělesnou regenerací.
  • Meditace prováděná ve večerních hodinách mozek aktivuje a zároveň zvyšuje produkci melatoninu, který je přímou součástí procesu neurogeneze. Tělo se uvolňuje.

=========
Když máte 90 na 60. Rady hypotonikům.
Jak se bránit meteosenzitivitě

Více pro kondici: