3 psychologické triky, které pomáhají zbavit se nadváhy

Pouhá dieta beze změny životního stylu je nápad od samého počátku předurčený k neúspěchu. Kognitivně-behaviorální psychoterapie se zaměřuje na to, jak člověk o sobě smýšlí, jak jedná, jaké jsou podmínky a okolnosti jeho jednání. Pomáhá cíle nastolovat a pomáhá jich také dosahovat. Poskytuje rovněž pomoc při změně životního stylu u osob, které si přejí zhubnout. Jak při tom postupuje?

Když si někdo přeje zhubnout, změní v první řadě svůj jídelníček. Myslí na to, jak snížit příjem tuků, klade si otázku, zda když nahradí cukr stévií, pomůže mu to zbavit se nadváhy. Připadá mu, že právě změna výživy je zárukou a úplně stačí ke změně hmotnosti. Ale není tomu tak, je potřeba změnit svůj přístup k procesu hubnutí jako takovému, změnit způsob života. Jak toho s pomocí kognitivně-behaviorálních metod dosáhnout?

3 kognitivně-behaviorální metody, které pomáhají zbavit se nadváhy

Dieta a víc nic = propadák

Rozhodnout se a začít držet dietu nestačí. Doufat, že se tak člověk z problému dostane snadno a rychle, je omyl. Stačí se zeptat těch, kdo v posledních pěti deseti letech absolvovali různé diety, na jejich výsledky. Drtivá většina z nich vám řekne, že nadváha se vrátila. A ještě hůř, existuje značná pravděpodobnost, že přibrali ještě něco navíc proti původnímu stavu.

Proč k tomu dochází? Je to jednoduché. Organismus prostě nedokáže dlouho existovat pouze na základě zeleniny, bez tuků a sacharidů. Chuť na tučné, sladké a vůbec na všechno, co je z hlediska diety vyloženě škodlivé, člověka trýzní vytrvale a silně. Jak jenom nepatrně poleví ve svém odhodlání, dojde k propadu. A dojde k němu docela jistě, je to jen a jen otázka času.

Ti vzácní jedinci, jimž se daří udržet si váhu i po skončení diety, při podrobnějším vyptávání uvádějí, že kromě držení diety také změnili svůj životní styl, zvýšili svoji fyzickou aktivitu a přebudovali celý komplex své výživy, když si dovolili částečně nahradit žvýkání zeleniny přece jen i něčím více kalorickým. V takovém případě si mohou blahopřát, že se nedostali do pasti zdravotních problémů ústících v poruchy typu bulimie nebo mentální anorexie.



Protože pouhá dieta beze změny životního stylu je nápad od samého počátku předurčený k neúspěchu. Kdyby změna hmotnosti byla tak snadná, po světě by běhaly samé štíhlé osoby bez jediného dekagramu nadváhy. Všichni vědí, že to tak není. Právě naopak, nadváha a obezita se stávají civilizační pohromou.

Nedávejte si žádné cíle, raději si uvědomte své hodnoty.

V čem je rozdíl? Cíle vždycky znamenají velké vypětí. Daleko snáz a veseleji se člověku žije bez nějakých cílů, pravda? Tím spíš, jsou-li to cíle spojené s nějakými nepříjemnostmi, omezeními a trápením…Toznamená, že když si člověk vytýčí cíl, je nucen překonávat svůj vlastní odpor. Navíc cíl je jaksi… konečný – a co má člověk dělat potom?

Navrhuji vám nahradit cíl životními hodnotami. Na jedné straně vám to umožní mít pod kontrolou to, co pod kontrolou mít chcete, na druhé budete v daleko větším klidu. Životních hodnot se člověk může držet po velmi dlouhý čas.

Příklady skutečně fungujících životních hodnot (smyslu, významu, závažnosti):

• Smysl spatřuji v úpravě svého jídelníčku: místo balíčku sušenek si večer dám k čaji jedno jablko.
• Odteď je pro mě životní hodnotou jedenkrát týdně se věnovat sportu.
• I přes velkou zaneprázdněnost je pro mě velice důležité dvakrát týdně jít na půl hodiny běhat.
• Velmi závažné je pro mě rozhodnutí, že nebudu jíst v KFC, Burger King a McDonalds víc než dvakrát do měsíce.

Hodnoty musejí:

• nebýt příliš ambiciózní
• být přesně zformulované
• být měřitelné
• být pod vaší kontrolou, to znamená, že musíte být schopni se jich držet po dlouhou dobu.

Musíte opravdu upřímně věřit, že je to pro vás důležité, to znamená, že nesmí jít o nějaká pustá slova a fráze. Možná, že abyste si uvědomili a jasně a zřetelně zformulovali svoje hodnoty, budete potřebovat nějaký čas.

Vedení deníku

Deník musí sloužit tomu, abyste snáz odhalili problém a řešili ho. Například proč se v určité chvíli naprosto vytratila vaše motivace a co vám brání pokračovat. Nebo proč se vám nedaří odepřít si další porci sladkého, jaké okolnosti k tomu vedou nebo to způsobují. Často jsou tak odhaleny zcela reálné zábrany a překážky, například problémy v rodině nebo touha pořádně si popovídat s kamarádkami. Žádná dieta na světě vám nevysvětlí, co si s tímhle počít.

Místo toho si slečny, které hubnou, nadávají za to, že nedosáhly cíle. Negativní sebeobviňování však motivaci zvýšit nepomůže. Pomůže leda vykašlat se na všechny diety a stejně tak i na sebe samotnou, tak neschopnou a k ničemu. Skvělá nálada zaručena!



Zaujměte k sobě samým vztah jako k vědci, který si zapisuje výsledky svých laboratorních pokusů. Existujete pouze vy a vaše zkušenosti. Podařilo se a myš přestala jíst cukr místo ovesné kaše? Tak to je skvělé, hned si zapíšeme podmínky, za jakých k tomu došlo. Nevyšlo to? Láduje se stejně jako dřív pořád jenom cukrem? Pojďme si ujasnit, co k tomu vede a pokusme se tomu porozumět. Možná, že si ke snídani dala omeletu z bílků, oběd vynechala a celý den se věnovala duševní práci, takže odpoledne ji přepadla strašlivá chuť na sladké, kterou utišila čokoládovými tyčinkami?

Je velkou výhodou, máte-li někoho, komu můžete dovolit číst svůj deník jako nezávislému, objektivnímu pozorovateli. A samozřejmě ještě lepší je, je-li to člověk vzdělaný v oblasti dietologie, nebo alespoň není posedlý zdravým životním způsobem.

Posílení sebevíry

Pokud se člověk do něčeho pouští s přesvědčením, že se mu to stejně nepodaří, pak se mu skutečně nic nepodaří. Abyste posílili víru ve svůj úpěch, potřebujete nějaký maličký… úspěch. Proto opakuji – nedávejte si nějaké velké cíle. Dosáhnout jich je těžké a trvá to příliš dlouho. Člověk snadno může ztratit víru v půli cesty.

Naopak si volte cíle malé, skromné (kupříkladu zhubnout za měsíc o jedno kilo). Až uvidíte, že se vám to povedlo, až si uvědomíte, že vám to dokonce ani nezpůsobilo nějaké hrozné utrpení, vaši víru to báječně podpoří a dodá vám to síly k dalšímu kroku.

Důležité je, abyste nablízku měli někoho, kdo vás bude podporovat a chválit. A to i v případě, že se vám nic nepodaří.