Zvýšený tlak – jak na hypertenzi

Co je to vlastně krevní tlak? Síla, kterou krev působí na stěny cév, především tepen. Nejnovější doporučení WHO – Světové zdravotnické organizace – označuje za normální hodnotu krevního tlaku 130/85 a za optimální považuje hodnoty o něco málo nižší než 120/80. Jestliže vám lékař při dvou samostatných kontrolách naměří více než 140/90, máte zvýšený krevní tlak. Co znamenají čísla v naměřené hodnotě? První číslo má zásadní význam – je vyšší než to druhé a udává tzv. systolický tlak – tlak, který vzniká při srdečním stahu – systole. Nižší číslo udává hodnotu krevního tlaku při uvolnění srdečního stahu, diastole, a říká se mu diastolický.

Hodnota systolického tlaku je jaksi přímo úměrná stavu tepen. Jak lidé stárnou, stav tepen se horší, jejich stěna ztrácí pružnost a schopnost reagovat roztažením na zvýšení krevního tlaku. Mnoho lidí se proto domnívá, že vyšší tlak ve vyšším věku je něco vlastně normálního, že je to prostě změna související s věkem. To však je chybný názor.

V České republice má vysoký krevní tlak až 40 procent dospělých ve věku 25-64 let. Po pětapadesátce počet osob zasažených hypertenzí dramaticky narůstá. Čtvrtina lidí o své nemoci ani neví, protože nepociťují žádné příznaky. Právě v tom je zákeřnost hypertenze. Řada lidí s ní žije po dlouhou dobu v naprosté nevědomosti a že mají vysoký tlak se zjistí, až když hypertenze vyvolá nějaké problémy. A ty mohou být velmi závažné až tragické. Neléčená hypertenze může způsobit infarkt myokardu, mozkovou mrtvici, ledvinové selhání, kolaps cévního zásobení oka. Navíc dlouhodobý vysoký tlak způsobuje aterosklerózu, ukládání cholesterolu do cévní stěny.


Příčiny vzniku vysokého tlaku nejsou nejméně v 90 procentech případů známé. Známá je řada okolností, které se na hypertenzi podílejí a negativně ji ovlivňují. Z této skutečnosti pak vycházejí doporučení lékařů a poučit se může každý, kdo má zájem uchovat si zdraví případně ovlivnit jeho nedobrý stav zaviněný hypertenzí.

Co tedy můžeme dělat?

Jsou to především režimová opatření. Pokud je osoba s hypertenzí kuřákem, musí kouření zanechat. Má-li nadváhu nebo je obézní, musí začít hubnout. Každé kilo dolů o něco sníží i krevní tlak. Je třeba dbát na pravidelnou a dostatečnou fyzickou aktivitu. Odborníci doporučují především vytrvalostní sporty, například chůzi s norskými holemi, rekrační běh, cyklistiku, běžky a turistiku. O způsobu vhodné fyzické zátěže je vhodné poradit se s lékařem. Při mírné hypertenzi je pravidelná zátěž žádoucí, s narůstajícími hodnotami krevního tlaku je ovšem třeba se stavu přizpůsobit. Vzdát byste se měli alkoholu, nebo ho výrazně omezit – jako o míře ještě přijatelné se hovoří o 2-3 decilitrech vína a půlitru piva ( ne najednou, samozřejmě :)).

Je třeba ve stravě omezit tuky, především tuky živočišné. A opravdu velkým nepřítelem normálních hodnot krevního tlaku je sodík. Většinou je lidem známo, že „na tlak škodí sůl“. Sodík obsažený v kuchyňské soli velmi negativně ovlivňuje vysoký krevní tlak. Snížit jeho příjem určitě znamená především opravdu radikálně snížit příjem soli, ale nejen to – kontrolovat i příjem potravin, které běžně kupujeme a konzumujeme. Sůl najdeme skoro ve všem. Proto je třeba vzít v úvahu, že například pečivo, uzeniny nebo sýry jí obsahují značné množství. A při úpravě pokrmů v domácím prostředí sůl vůbec vyřazovat a nahradit ji různým kořením (o jehož účincích jsme poučeni), zeleninovými šťávami nebo bylinami.

Které koření snižuje tlak? Chilli, oregano, kurkuma, skořice, také bazalka, estragon, zázvor a černý pepř. Řada přírodních pochutin tlak buď snižuje nebo stabilizuje.


Právě přírodní zdroje jsou velmi dobrými pomocníky v boji s hypertenzí. Zelenina i ovoce obsahují velké množství vlákniny, která sama o sobě prospívá. Především však některé druhy obsahují vysoká množství draslíku, který je při snižování vysokého krevního tlaku velice účinným prostředkem. Velmi bohatými zdroji draslíku jsou bílé fazole, špenát, brambory, batáty (sladké brambory), červená řepa, rajčata, grapefruity, ovesné vločky, banány, celer a také avokádo. Draslíku je hodně i v ořechách, bohužel však jsou často také velmi tučné. Sušené ovoce – například meruňky, rozinky nebo broskve je zase třeba konzumovat s ohledem na poměrně vysoké hodnoty obsaženého cukru. Dodejme, že výborným zdrojem draslíku je také jogurt. Všechny tyto potraviny navíc obsahují řadu dalších, pro lidské zdraví neobyčejně prospěšných látek, proto jejich častá konzumace je velkým přínosem.

Samostatnou kapitolou je česnek, který je svými rozsáhlými zdraví prospěšnými účinky znám obecně a dávno. Sirné sloučeniny v česneku obsažené – například alicin, diallyl disulfid a diallyl trisulfide velmi příznivě ovlivňují hladinu cholesterolu a také úroveň krevního tlaku. A to nemluvíme o dalších pozitivních přínosech česneku. Vedle česneku však umí snížit tlak i cibule, která je stejně jako česnek navíc prevencí cévních a srdečních onemocnění.

Krom toho jsou známy i byliny, které na vysoký krevní tlak působí blahodárně. Především je to jmelí bílé, česnek medvědí a hloh, z nichž se připravují účinné tinktury a nálevy, dále ibyšek súdánský nebo petržel. Problém mírní také meduňka nebo třezalka tečkovaná, které celkově zklidňují a omezují především psychické příčiny vysokého tlaku (stres).

Máte-li zvýšený nebo vysoký tlak, vždy se poraďte s lékařem také o tom, co jíte či pijete, nebo co hodláte využít jako pomocný prostředek při léčbě. A nezapomínejte, že odborníkem předepsané léky musíte užívat a nesmíte je vysadit, protože chcete vyzkoušet báječnou bylinnou kúru, kterou vám někdo jako účinnou doporučil.

=========
Rostlinná lékárna: máme se sami snažit o ovlivnění svého krevního tlaku?
Jak na lidské zdraví působí spánek v chladné místnosti