Proč ztrácíme energii

V současném světě, zejména pak ve velkých městech, si stále více lidí stěžuje na chronickou únavu a ztrátu energie. Je vcelku známo, že v lidském organismu je všechno vzájemně propojeno. S novým přístupem k odstranění potíží způsobených shonem a někdy i chaosem moderní doby a zároveň náporem informací přichází funkční medicína (biomedicína). Na rozdíl od té klasické zdůrazňuje člověka jako jeden celek a snaží se vytvořit celistvý obraz všech jeho zdravotních problémů a chronických onemocnění. Využívá všech moderních vymožeností medicíny a na základě výsledků jednotlivých vyšetření sestavených do jakési komplexní mapy hledá řešení. Pozornost je věnována stupni a zdrojům toxické zátěže, genetickým dispozicím, stavu nervové soustavy, odolnosti vůči stresu, možnému deficitu některé z celé široké plejády potřebných živin, možné existenci dosud nevyjevených alergií, stavu střevní flóry, vnitřnímu prostředí organismu atd. atd. Stejná pozornost je zaměřena i na duševní stav a možné psychické příčiny potíží. Funkční medicína zdůrazňuje také význam prevence. I v této oblasti je její přístup individuální, zaměřený vždy na konkrétního člověka a jeho celkový stav.

Příčin únavy může být mnoho, mohou být více méně skryté i zcela zjevné. Nízká úroveň energie je příznakem celé řady onemocnění, ve většině případů je však odrazem životního způsobu a každodenních návyků. Tedy něčeho, na čem můžeme pracovat, změnit to, a napravit tak situaci.

Jestliže se budeme poctivě věnovat obnově a zlepšení stavu jednoho systému, postupně jeden po druhém zlepší své funkce také ty ostatní. Pojďme se tedy podívat na příčiny únavy z hlediska lidského trávení.

Pokud ve výživě převládají potraviny s nízkou nebo žádnou výživovou hodnotou a jednoduché sacharidy, vzniká v organismu nedostatek některých nezbytných látek, což kromě jiného způsobuje poruchy činnosti trávicího systému a zvyšuje riziko vzniku a rozvoje zánětu. Jednoduché cukry mají navíc vysoký glykemický index. To je ukazatel charakterizující rychlost rozložení potravin v lidském organismu na glukózu, neboli ukazatel rychlosti zvýšení hladiny krevního cukru. Když se jednoduché sacharidy dostanou do organismu, zvýší se úroveň krevního cukru a slinivka zvýší produkci hormonu inzulinu umožňujícího průnik glukózy do buněk. Čím vyšší je hladina glukózy, tím vyšší je produkce inzulinu. Část je spotřebována na okamžité energetické potřeby, část se ukládá jako zásobní látka glykogen v játrech. Pokud je organismus vystaven nedostatečné výživě, glykogen se začíná štěpit a slouží jako záložní zdroj energie. Problémy podvýživy však nejsou v současných vyspělých společnostech obvyklé, a spotřeba jednoduchých sacharidů tak plodí jiné problémy – jednak nadváhu, jednak energetický deficit. Časté střídání zvýšené hladiny krevního cukru a jejího následného poklesu je energeticky náročné. Člověk cítí slabost, vyčerpání a touhu po nové porci jednoduchých sacharidů.

Měli bychom proto ve svém jídelníčku omezit na minimumu vše, co je vyrobeno z bílé mouky – chleba, pečivo, ale také třeba loupanou rýži. Stejně tak rafinovaný cukr a všechny potraviny, které ho obsahují. Tady je „výběr“ hodně obtížný, protože cukr je dnes přidáván do všeho, takže vlastně o výběru se dá těžko mluvit. Vždyť cukr běžně najdeme i v uzeninách. Samozřejmostí musí být vynechání cukrářských výrobků, sladkých sycených i nesycených nápojů, ochucených jogurtů a jiných mléčných dezertů, různých omáček, dipů a zálivek. U některých potravin je třeba zvážit poměr škodlivosti k užitečnosti – typickým příkladem je med, který sice obsahuje cukr, zároveň však je zdrojem řady zdraví velmi prospěšných látek. Celkově je více než zřejmé, že zařazení cukru do jídelníčků by mělo být výjimkou.

Základním úkolem sacharidů je zajistit organismu energii. Určitě je vhodnější volit k tomu sacharidy složené, tzv. komplexní sacharidy, které nezpůsobují skokové zvýšení hladiny krevního cukru. Musejí se v organismu nejprve rozložit na jednoduché sacharidy, hladina cukru v krvi proto neroste tak rychle, inzulinová odpověď není tak nárazová a nedostavuje se tak výrazný pocit hladu. Složené sacharidy nás tedy zasytí na delší dobu. Jejich zdroji mohou být celozrnné těstoviny, hnědá rýže, tmavý chléb, ovesné vločky, jáhly, bulgur, čočka, fazole, hrách, kešu oříšky nebo pohanka.

Nedostatek tekutin. Voda zlepšuje a usnadňuje trávení a výměnné procesy v organismu, roznáší živiny a kyslík do všech úseků těla a odvádí z něj škodliviny a odpadní látky. Je pro lidský organismus nenahraditelným zdrojem energie. Nedostatek vody vede ke snížení fermentační aktivity v organismu, jejímž důsledkem je opět únava a pocity vyčerpanosti. V lidském organismu dochází k obrovskému množství chemických reakcí, které spotřebovávají vodu. Je tedy nezbytné ji doplňovat. Průměrná denní potřeba vody u dospělého člověka je 2,5–3 l. Pitím se tělu dostává asi 1,2 l, s potravou necelý litr, 0,3 l tělo získává oxidací živin. Průměrný denní výdej vody je 2,4 l – dýcháním a pokožkou, močí a stolicí. Už docela mírná dehydratace snižuje energetický náboj, postřeh a také schopnost soustředění. Člověk by měl pít hned od rána a pak v průběhu celého dne. Osvojte si tento jednoduchý zvyk a brzy pocítíte změny.

Nevyvážená výživa a diety. V honbě za falešnými ideály se začínáme řídit nikoli potřebami vlastního těla, ale normami, které nám jsou vnucovány ze všemožných zdrojů jako ty jedině správné. Omezování toho či onoho, diety na všemožný způsob, to všechno je příčinou nevyvážené výživy, vitamínového deficitu, nedostatku stopových prvků, ztrátě energie a sil. Sacharidy představují pro člověka hlavní zdroj energie. Měly by tvořit 50-60 procent denního energetického příjmu. Nedostatek sacharidů (pod 50 %) zbrzdí všechny tělesné procesy, protože tělo na ně jednoduše nebude mít energii.

Tuky jsou nejbohatším zdrojem energie – jejich energetická hodnota je dvakrát vyšší než u bíkovin či sacharidů. Měly by tvořit 25-30 procent denního energetického příjmu, z toho maximálně třetinu by měly tvořit tuky živočišné. Mají veliký význam pro rozvoj lidského mozku a podporu nervové soustavy, uchovávání energie a regulaci krevního cukru. Jsou nezbytné k získání některých v tucích rozpustných vitamínů. Nedostatek způsobuje špatné hojení, poruchy reprodukční a hormonální činnosti a růstu, horší se kvalita pokožky, mohou padat vlasy.

Bílkoviny by měly pokrýt 13-18 procent denního energetického příjmu. Je to základní stavební materiál lidského těla – růst, vývoj, fungování a obnova tělesných tkání nejsou bez bílkovin možné. Jsou důležitou součástí imunitního systému a také tvorby hormonů a mají rovněž energetické funkce – 1 g bílkovin představuje 17 kJ (4kcal). Vzájemný poměr živočišných a rostlinných bílkovin by měl být 1:1.

Také vitamíny a stopové prvky jsou nezbytné k zachování životně důležitých procesů. Jejich nedostatek nebo poruchy vstřebávání do organismu mohou způsobit vážné ohrožení jeho funkcí. Mají regulující vliv na látkovou výměnu a zajišťují její normální průběh.

Vláknina je vlastně sacharidem. Obě její formy – rozpustná a nerozpustná jsou pro lidské tělo přínosem. Udržují zdraví trávicí soustavy, podporují regulaci hladiny cholesterolu, příznivě působí na střevní mikroflóru. Velmi podporují očistné procesy v organismu. Zdroje jsou rostlinné – především ovoce a zelenina, ale také například luštěniny, brambory a obiloviny.

I ta nejmenší součást výživy sehrává svoji nenahraditelnou roli. Proto je tak důležité dbát na její vyváženost. Kontrolovat musíme také příjem některých nápojů. Například kofein zvyšuje hladinu kortizolu úměrně množství, které organismus přijme. Přiměřená spotřeba tedy může zvýšit hladinu serotoninu, nepřiměřená však zvedne hladinu kortizolu natolik, že organismus bude potřebovat daleko větší množství serotoninu, aby vyvážil hladinu kortizolu. Tyto dva neuromediátory se mají vzájemně vyvažovat. Mozek se nastaví na takovou úroveň kofeinu, kterou člověk obvykle přijímá. Proto absence nebo nedostatek kofeinu způsobuje také pokles hladiny serotoninu, což může vést k podráždění, bolestem hlavy, pocitům neklidu a úzkosti a neschopnosti soustředění. Myslet na to je třeba nejenom při pití kávy nebo čaje – zejména zeleného, ale především při konzumaci energetických nápojů, jejichž povzbuzující účinek je založen právě na vysokém obsahu kofeinu a také cukru. Nárazově sice povzbudí, avšak v důsledku je člověk ještě vyčerpanější než předtím.


Alkohol je chemická látka, jejíž škodlivé účinky na zdraví byly mnohokrát prokázány. Pravidelné požívání alkoholu má nepříznivé dopady na metabolismus serotoninu v mozku a způsobuje pokles jeho hladiny. V důsledku toho buňky reagují na zbylý serotonin jen slabě. Pokud si tedy dáváte alkoholický nápoj, abyste povzbudili svoji energii, pamatujte, že je to pouze dočasný jev a následuje ho ještě větší únava.

Příčinami nízké úrovně energie jsou i další faktory, například sedavý způsob života. Pohyb příznivě ovlivňuje látkovou výměnu, podporuje krevní oběh a působí na emoce. Také nekvalitní spánek je příčinou úpadku energie a nedostatku sil. Nevyspání je jednou z nejvíce zřejmých příčin únavy. Během spánku plní organismus spoustu důležitých funkcí souvisejících s metabolismem a energetickými zásobami. Dalším důvod je všeobecně známý – stres. Ten představuje silný otřes, který dopadá na lidský mikrobiom. Střevo jako nějaká gigantická matrice registruje stav vnitřního prostředí organismu. Je kontrolováno podvědomím. Veškeré informace shromažďuje za pomoci vlastního nervového systému. Právě proto je pro lidské zdraví tak důležité uvolnění, odpočinek, emocionální zdraví. Vším tím je bezprostředně ovlivňována imunita.

Zdravé, dostatečně chráněné a vyživované buňky mozku a nervové soustavy jsou zdrojem pozitivních emocí i energie.

Můžeme tedy dojít k závěru, že malá energie a zvýšená únavnost mohou být symptomy nemoci, nejčastěji však to bývá důsledek životního způsobu a návyků. Všechny velké změny začínají malými, avšak důslednými kroky. Zkuste to a začnete pozorovat změny na sobě i kolem sebe. Dodá vám to sílu a bude vás to inspirovat k dalším změnám. Zdraví by mělo být hlavní investicí, protože je základem života.

ŽIJTE V TĚLE, VE KTERÉM CHCETE ŽÍT - 31-denní videokurz 

Chcete vylepšit svoji fyzickou formu, být štíhlejší nebo si prostě upevnit zdraví? ZAČNĚTE SVOJI CESTU ZA TĚLEM SNŮ TEĎ HNED! 
=========
Důležitost správného odpočinku: jak se regenerovat nicneděláním
Spánek jako dostupný nástroj zdraví a úspěchu