Pitný režim: kolik máme vypít tekutin a jakou teplotu má mít voda, kterou pijeme.

Neustále slyšíme, že by člověk měl pít asi osm sklenic, zhruba dva litry vody denně. O nutnosti udržování rovnováhy tekutin v organismu hovoří lékaři, dietologové i různí „odborníci na detox“. Ale má to snad znamenat, že do sebe máme lít dva litry vody denně, i když nemáme žízeň? A jaká má vlastně být ta voda, která je pro tělo tak nezbytná?

Nedávno jsem byla v ajurvédické poradně a kromě jiných otázek jsme se během konzultace dotknuli i otázek pitného režimu. Ukázalo se, že právě pro mě není vhodné konzumovat během dne příliš velké množství vody. K tomuto závěru lékař dospěl na základě různých údajů, poznatků o mé celkové konstituci i potíží, které jsem uváděla. Jestliže člověk pije hodně vody aniž by pociťoval žízeň a věnoval se činnosti podporující odchod tekutin (například formou potu), může se to nedobře odrazit na jeho zdravotním stavu a projevy potíží mohou být i vnější – možná také znáte ranní otoky. Zamyslela jsem se nad tím, co mi lékař říkal, a pustila jsem se do počítání množství tekutiny, kterou běžně zkonzumuji. Musím přiznat, že jsem byla lehce šokovaná – dospěla jsem téměř ke třem litrům. Přičemž většinu dne trávím bez pohybu u počítače, jako ostatně většina pracující populace. Samozřejmě vás tímto nevyzývám, abyste méně pili, to by byla nezodpovědná pošetilost. Spíše bych chtěla připomenout, že i v tomto důležitém ohledu by člověk měl dbát na vyváženost. Jaký je výdej, jaký příjem. Jak se cítí, jaké má případně problémy. Aby to vzhledem ke všem okolnostem stejně jako já nepřeháněl.

Druhá, o nic méně závažná otázka, se týká teploty vody, kterou pijeme. A tady panuje veliká různost názorů. Ve svých názorech na teplotu konzumované vody se neshodnou ani lékaři. Zatímco někteří zastávají názor, že teplota vody by měla odpovídat teplotě zdravého organismu nebo teplotě místnosti, jiní jsou přesvědčeni, že chladná voda je pro osvěžení vhodnější. Ti první argumentují energetickými ztrátami těla, které studenou vodu tak jako tak ohřívá na tělesnou teplotu, ti druzí naopak zdůrazňují, že zvláště po fyzické zátěži studená voda ochladí a osvěží prohřátý organismus s mnohem větší účinností. Existují i názory, že na teplotě vody nezáleží vůbec, protože to, co tělo potřebuje, je především tekutina samotná. A teď se v tom vyznejte.

Představte si krásný pohár s jahodovou nebo malinovou limonádou, s kousíčky ledu a plujícími ovocnými bobulemi, který za horkého počasí po příslušné dávce sportu zrovna volá, ať ho popadnete a vypijete, abyste se nádherně osvěžili. Jenomže když tenhle už na pohled krásný, nesmírně chutný a tolik osvěžující pohár studené tekutiny vypijete, možná si moc nepomůžete. Možná právě naopak. Prastará indická medicína ajurvéda tvrdí, že studená voda negativně působí na agni – trávicí oheň – a ztěžuje tak trávení. Představíte-li si obyčejný oheň, na kterém se dá vařit jídlo, pak opravdu – bude-li oheň příliš slabý, jídlo se bude připravovat neskutečně dlouho, naopak oheň příliš silný jídlo spálí. Podobně je to i s trávením za pomoci agni. Studená voda ho téměř uhasí, tělo musí vynaložit velké množství energie, aby chladnou tekutinu ohřálo na teplotu těla a mohlo ji využít při trávení. Přičemž by takto vynaložená energie mohla být přínosem pro trávicí systém a metabolismus. I když se nedrží přímo ajurvédy, někteří odborníci podporují myšlenku, že pro trávení je teplejší tekutina vhodnější. Vyžaduje méně tělesné energie k zahřátí tekutin i jídla, a proto také samotné trávení trvá kratší dobu. Navíc udrží zkonzumované tuky v tekutém stavu, což je pro trávení rovněž přínosem.

Čínská tradiční medicína vychází z rovnováhy principů jin a jang. Doporučuje proto konzumovat vodu o teplotě lidského těla. Pokud však je rovnováha narušena, nejčastěji nějakými zdravotními potížemi, doporučuje čínská medicína pít vodu horkou.

Pro úplnost dodejme závěry, které zveřejnil mezinárodní časopis pro výživu sportovců – International Society of Sports Nutrition. Sportovci, kteří konzumovali studenou vodu, si udrželi nižší teplotu o polovinu času déle než ti, kteří pili vodu pokojové teploty. Stejně tak při horečce je pro zchlazení organismu vhodnější studená voda, a dokonce i při hubnutí bude studená voda na vaší straně – spálíte její konzumací o 70 kalorií denně více. Není to sice mnoho, ale den po dni… kalorie se sečítají. Pokud jde o teplou vodu, také International Society of Sports Nutrition ji doporučuje pro snadnější trávení, jako prevenci zácpy a také při bolestech hlavy nebo zánětu. Teplá až horká voda stimuluje průtok krve tkáněmi. Proto její pití je také úlevou při menstruačních bolestech.

Zdá se tedy, že jako ve všem je i tady třeba především hledat rovnováhu – nejen pokud jde o množství zkonzumované tekutiny, ale také co se týká situace, respektive okolností, za kterých ji pijeme. Jaký je náš zdravotní stav, nakolik jsme unaveni, zda jsme se silně zpotili, jaká je venkovní teplota atd. Zároveň je dobré uvědomit si, že starodávné léčebné systémy sice obsahují mnoho moudrosti založené na staletých pozorováních a zkušenostech, nesmíme však zapomínat, že řada jejich návodů a postupů vznikala v dobách, kdy podmínky lidského života byly úplně jiné, přírodní jevy byly vysvětlovány nadpřirozenými silami a slovo komfort mělo podstatně jinou náplň.

=========
7 dní obnovy mysli, těla a duše – tohle jaro může být nejlepší ve vašem dosavadním životě.
5 přikázání pro zdraví od východních mudrců