Nejzdravější lidé na světě do tělocvičny nechodí

Lidé žijící v „modrých zónách“, tedy v místech s nejdelší průměrnou délkou života, nezvedají nad hlavu činky a neběhají maraton. Jednoduše to nepotřebují. Tady je důvod…

Pokud chcete být natolik zdraví, jak jen je to vůbec možné, měli byste vědět, že ve skutečnosti k tomu nebudete potřebovat ani běžecké pásy, ani činky se závažím. A konec konců nemusíte mým slovům vůbec přikládat víru – stačí, když se podíváte na nejstarší lidi na světě, a všechno pochopíte sami.

Lidé žijící v „modrých zónách“ – v místech s nejvyšší průměrnou délkou života na světě – nevzpírají činky, neběhají maraton a neplatí pohádkové sumy za abonentky do fitness klubu.

Oni to prostě nepotřebují, protože žijí v prostředí, které je nutí k pohybu, a ten jak známo znamená život. Takže tito lidé netráví hodiny během na běžeckém pásu, ale místo toho se věnují zahradničení, hodně po celý den chodí a v daleko menší míře než my používají různá zařízení usnadňující domácí práce.

Vědci, kteří se výzkumem fenoménu tak zvaných „modrých zón“ zabývají, dospěli k závěru, že každodenní přirozená fyzická zátěž spojená s pohybem je jedním z nejúčinnějších faktorů prodloužení délky života, a je také jedním z nejrozšířenějších návyků u obyvatel dožívajících se vysokého věku po celém světě.

Bohužel však tento životní styl není v dnešní době ani zdaleka vhodný pro každého, protože moderní svět omezil lidskou práci na čerstvém vzduchu na minimum a dnes stále více vysedává člověk na židli u stolu a zírá na monitor počítače. Celé dlouhé dny.

Práce vyžadující ustavičný pohyb a umožňující dlouhý pobyt na čerstvém vzduchu… no ano, může vám to připadat jako velmi příjemná a romantická zábava, ovšem realita dnešního světa je zkrátka úplně někde jinde. Jestliže před sto lety představovaly sedavé profese pouhých deset procent z celkového počtu všech zaměstnání, v současné době se tento ukazatel blíží devadesáti procentům.



Ale co s tím tedy můžeme dělat?

Neztrácejte náladu, i když třeba zrovna vaše práce vyžaduje, abyste bez hnutí seděli na jednom místě a celý den jste velmi vytíženi, přece jen si do něj můžete přidat víc pohybu.

Jedním z nejlepších způsobů, jak toho dosáhnout, je přejít k aktivnějšímu způsobu přemisťování. Pokud to není příliš daleko, můžete kupříkladu začít chodit s dětmi do školy pěšky, pěšky nebo na kole se můžete dopravovat do obchodu a navštěvovat přátele, aniž byste zbytečně vytahovali auto z garáže. V ideálním případě byste měli chodit nebo jezdit na kole i do zaměstnání, nebo alespoň na zastávku autobusu nebo metra, pokud skutečně není možné zvládnout pěšky včas celou cestu.

Různé studie ukazují, že pokud vás cesta do práce přiměje denně k nejméně patnáctiminutové chůzi, může už to samo o sobě výrazně zlepšit stav vašeho zdraví a pokud by se vám podařilo přidat k chůzi ještě nějakou další fyzickou aktivitu, účinek chůze by to ještě posílilo.

Navíc podle statistik jedinou věcí, kterou lidé nesnášejí ještě víc než každodenní cesty do zaměstnání, jsou běžné domácí práce. Je však docela možné, že by ke svým každodenním povinnostem v domácnosti zaujali podstatně příznivější postoj, kdyby si častěji připomínali, jak výrazně prodlužují život všechny ty přirozené pohyby, které během této všední práce musejí provádět.

Pokud je vaše práce příliš daleko na to, abyste do ní šli pěšky, můžete si možná udělat alespoň chvilku času na malou procházku.

Výsledky nedávné studie provedené American Cancer Society ukázaly, že alespoň šest hodin chůze týdně významně snižuje pravděpodobnost úmrtí na onemocnění kardiovaskulárního systému a dokonce i na rakovinu, v porovnání s lidmi pohybujícími se převážně v autě. A více než to, dokonce už pouze dvě hodiny chůze týdně snižují riziko vážného onemocnění a pomáhají podstatně zvýšit délku života.



Krom všeho ostatního má chůze velmi příznivý účinek na lidský mozek. Podle výsledků studie provedené doktorem lékařských věd a lékařem Karolinské lékařské univerzity ve švédské Solně Andersem Hansenem každodenní procházka snižuje riziko senilní demence až o čtyřicet procent

Pokud se vám opravdu moc nechce chodit celé hodiny někde po venku anebo zrovna nepanuje počasí, které by lákalo k procházkám, rozdělte si procházku do několika částí. Můžete třeba chodit každou hodinu pět minut — na tom není nic moc obtížného. Prostě se snažte každou hodinu alespoň na krátkou chvíli vstát od svého pracovního stolu a trochu se projít a v čase oběda se určitě dostat ven na ulici a trochu se nadýchat čerstvého vzduchu.

Příroda nestvořila lidské tělo k tomu, aby sedělo bez pohnutí na jednom místě, ale aby se pohybovalo. To ovšem vůbec neznamená, že musíte nevyhnutelně navštěvovat posilovnu. Abyste prožili dlouhý a zdravý život, naprosto nemusíte tahat těžké železné činky anebo absolvovat vyčerpávající cvičení.

Jednoduché, přirozené pohyby, které můžete dělat každý den, mohou mít na váš život nemenší, ne-li rovnou větší vliv než sportování. Dělejte to stejně jako dlouho žijící lidé po celém světě — prostě se přirozeně pohybujte.

A/N/A