Morfeovy hádanky. Oblíbené mýty o spaní.


Nespavost pokládají lékaři ze jeden z hlavních problémů moderní společnosti.

Lidský spánek je jedním z nejzáhadnějších stavů, o kterém lékaři a vědci vědí zatím stále jenom málo. Otázek spojených se spánkem je však neskutečné množství. Proč se nám zdají sny? Proč se nám zdá o určitých lidech? Proč se nám zdají věci, ve kterých se vůbec nevyznáme? Jak je možné, že lidé dokážou na několik vteřin usnout s otevřenýma očima, aniž by si toho byli vědomi? Spánek je zahalen množstvím mýtů a výmyslů, z nichž některé mohou být lidskému zdraví dokonce nebezpečné. Pokusili jsme se dát dohromady ty nejpopulárnější.

Mýtus č. 1: Veškeré neodespané hodiny je třeba „dohnat“

Opravdu hodně lidí je přesvědčeno, že když se v průběhu týdně kvůli návalu práce a jiným povinnostem dostatečně nevyspí, mohou situaci napravit o víkendu a proválet třeba celý den v posteli. Lékaři by jim řekli, že je to pro zdraví zhoubná věc a zcela nesmyslné jednání. Spánek dohnat zkrátka nemůžeme. Stejně tak jako vyspat se do zásoby.

Organismus potřebuje k obnově sil určitý čas. Jde o proces cyklický. Člověk tedy nemůže v pondělí obnovit své síly během pěti hodin a v sobotu během deseti. Prodlevy mezi spaním mají být stejné. Mylná víra v možnost naspat něco do zásoby vzniká a udržuje se proto, že během týdne se v organismu hromadí únava a ospalost a když se mu dostane možnosti, upadá o víkendu do spánku na delší dobu. To však rozhodně není zdravý způsob života. Přebytek spánku se na veškeré činnosti organismu odráží negativně. Ideální je takové rozdělení dne, aby člověk měl na odpočinek zhruba stejný čas.

Mýtus č. 2: Velká fyzická aktivita před spaním nám umožní rychleji usnout

Značný počet lidí je také přesvědčen, že když tělo před spaním pořádně fyzicky zatíží, usnou pak mnohem rychleji. Opět hrubý omyl. Jakákoli fyzická aktivita zrychluje krevní oběh, vede tedy přirozeně k nabuzení svalstva a tkání, ne k jejich uvolnění a zklidnění. Podle odborníků je třeba s fyzickou aktivitou přestat 3 hodiny před ulehnutím.

Mýtus č. 3: S věkem potřeba spánku klesá

Vytrvale přežívá přesvědčení, že čím starší člověk je, tím méně potřebuje spát. To naprosto není pravda. Starší lidé potřebují spát stejně jako mladí. Spánková norma činí 7-9 hodin, záleží na individuálních zvláštnostech každého člověka. Názor zřejmě přežívá proto, že starší lidé si nezřídka zdřímnou během dne, čímž se samozřejmě noční spánek zkrátí. Celkové množství spánku však musí zůstat v normě.

Mýtus č. 4: Mozek ve spaní odpočívá

Často můžeme slyšet, že spát musíme proto, aby si mozek odpočinul. Ve skutečnosti však člověk potřebuje spát především proto, aby relaxovalo tělo a samozřejmě i nervová soustava. Mozek pracovat nepřestává, sleduje činnost srdce a dýchání. Protože však nemusí věnovat pozornost tělesnému pohybu, dostává se mu jistého ulehčení.

Mýtus č. 5: Když se zakutáme do teplé pokrývky, usneme rychleji a spánek bude pevnější

Svinutí do klubíčka pod teplou pokrývkou spíme jako dudci – taková je představa většiny. Ale není pravdivá. Snáz usneme a líp se vyspíme v pokoji s chladnějším čerstvým vzduchem. Optimální teplota je 18-20 stupňů. Lékaři ujišťují, že spaní v takovém prostředí je komfortnější a přínosnější pro organismus. Ideální je spát s otevřenou ventilací. Nebo alespoň důkladně vyvětrat místnost, kde spíme, než ulehneme. Spíme samozřejmě zakryti pokrývkou. Za takových podmínek budeme spát opravdu kvalitně a probudíme se odpočatí.

=========
Krátký spánek. Jak se neproměnit v zombie, nemůžete-li spát 8 hodin.
Co s unavenýma nohama?

Více pro kondici: