„Buddhistická meditace posiluje lidskou imunitu proti celé řadě chorob, mezi nimiž jsou chřipka, hypertonie, astma, spastická kolitida, lupénka i rakovina.“ Toto konstatování je výsledkem desetiletého výzkumu prováděného významnými světovými kapacitami.
Sympozia organizovaného Massachusettským technologickým institutem v Bostonu se zúčastnili tibetští mnichové i dalajláma, stejně jako vědci světového jména, například Eric Steven Lander, vedoucí výzkumu lidského genomu, neurolog Jonathan Cohen z Princetonské university, známý svými pracemi věnovanými výzkumu neurologických mechanismů rozhodování a Daniel Kahneman, laureát Nobelovy ceny za ekonomii.
Západní vědci vyzbrojení nejmodernějšími zařízeními už řadu let cestují do Himaláje, aby tam zkoumali vliv buddhistického učení nejenom na psychické, ale také na fyzické zdraví jeho stoupenců.
Jejich výzkum prokázal souvislost mezi třemi systémy: nervovým, imunitním a endokrinním.
První, kdo využil metody buddhistické relaxace v praxi, byl doktor Herbert Benson, americký lékař, kardiolog přednášející na Harvardu. Už v 70. letech využíval při léčbě svých pacientů s nervovými poruchami meditaci. Benson tehdy ovšem usiloval o „krátkodobý efekt“, zatím co současné výzkumy se zaměřují především na dlouhodobý fyzický a neurologický účin meditace prováděné pravidelně a po dlouhou dobu.
Richard Davidson z university ve Wisconsinu, pokládaný v této oblasti za průkopníka, je autorem průzkumu, jehož výsledky byly na jaře publikovány v britském časopisu New Scientist. Zjistil, že buddhisté jsou šťastnější než ostatní smrtelníci právě díky dlouhodobému meditačnímu působení na mozek.
„Meditace“, vysvětluje Davidson, „snižuje aktivitu určité části mozku, konkrétně pravého prefrontálního kortexu spojeného s negativními emocemi, jako jsou neklid, hněv, strach i depresivní stavy“.
Davidsonovi se podařilo prokázat, že lidé zabývající se pravidelně meditací mají větší množství protilátek čelících infekcím – například při chřipce a nastuzení. Jejich levý prefrontální kortex, spojený s kladnými emocemi, je nadprůměrně aktivní.
„Ze 175 lidí podrobených tříhodinovému vyšetření nejmodernějšími aparáty k měření reakcí na nejrůznější vnější podráždění měl nejaktivnější levý prefrontální kortex tibetský mnich“, pokračuje Davidson.
Už déle než 2500 let učí buddhismus své žáky zaměřovat pozitivní energii do vlastního nitra, neutralizovat tak zdroje záporných emocí a rozvíjet kladné emoce ve prospěch nejen svůj, ale i celého společenství.
K využití kladných účinků meditace však člověk nemusí být buddhistou a vydávat se do Tibetu. Od svého založení v roce 1979 využívá metodu buddhistické meditace Klinika pro snižování stresu (Stress Reduction Clinic) při lékařské fakultě Massachusettského technologického institutu. Léčí se tu pacienti s různými druhy poruch, od bolestí hlavy až po syndrom chronické únavy, žaludeční vředy a fibromyalgii (mimokloubní revmatismus).
„Kvalitativní změny mozkové funkce zjišťujeme už po dvou měsících pravidelných meditací«, konstatuje profesor Jon Kabat-Zinn, emeritní profesor medicíny a zakladatel Kliniky pro snižování stresu. „Využít kladné účinky meditace může tedy prakticky každý“, uzavírá.
Jak se za 5 minut zbavit bolesti hlavy
5 vitamínů pro krásu a zdraví dlouhých vlasů
