Leonardův režim: jak se vyspat během několika hodin denně

Vícefázový spánek bývá často spojován se jménem geniálního umělce a vynálezce dob renesance, Leonarda da Vinci (1452-1519). K realizaci svých nespočetných nápadů, technických zlepšení a uměleckých návrhů potřeboval čas. Toho se mu vždycky katastrofálně nedostávalo. Leonardo se rozhodl najít novou časovou rezervu v době náležející každodennímu spánku.

Obvyklý noční odpočinek si rozdělil do několika částí. Každé čtyři hodiny si na čtvrt hodinky zdřímnul. Celková délka jeho spánku se tak zkrátila na půldruhou hodinu denně. Ve zbylém čase se mohl věnovat intenzivní umělecké a jiné tvůrčí práci. Nepociťoval přitom žádnou únavu.

Podle vědeckých zjištění je z fyziologického hlediska nejproduktivnějším časem vhodným k práci a tvorbě právě doba po procitnutí. Pracovní výkonnost organismu je v těchto časových úsecích velmi vysoká. Prokládání doby svěžesti každé čtyři hodiny nedlouhým zdřímnutím vede k prudkému vzrůstu pracovní výkonnosti.



Léta praxe a experimentů následovníků geniálního umělce umožnily určit několik z hlediska zisku „pracovního času“ nejefektivnějších technik vícefázového spánku:

1. každých šest hodin třicetiminutový spánek (tzv. režim dymaxion)
2. každé čtyři hodiny dvacetiminutový spánek ( režim uberman)
3. noční spánek v trvání půldruhé až tří hodin a poté třikrát denně po dvaceti minutách (tzv. režim everyman)
4. noční dvouhodinový spánek a poté dvacet minut v půli dne (tzv. režim tesla)
5. noční pětihodinový spánek a poté půldruhé hodiny vcelku během dne (tzv. režim siesta).

U mnoha lidí to skutečně funguje!

Musíme však nicméně připomenout, že každý organismus je zcela individuální a zdaleka ne pro všechny je vícefázová podoba spánku vhodná. Pokud se rozhodnete vyzkoušet přechod k některé z jeho forem, doporučujeme vám v takovém období neřídit automobil a nepřijímat žádná zásadní rozhodnutí – dokud s jistotou nezjistíte, o jaký počet hodin můžete svou denní spánkovou normu zkrátit.