Jak dosáhnout úspěchu přes postel. Neotřelý pohled na spánek.

Arianna Huffingtonová, podle časopisu Forbes vůbec nejvlivnější žena ve sdělovacích prostředcích, uvedla jako tajemství svého úspěchu – spánek. „My ženy dosahujeme úspěchu přes postel“, zažertovala poněkud lechtivě prezidentka The Huffington Post Media. Chtěla tím poukázat na mnohé muže, kteří se kasají krátkostí svého spánku a prakticky celodenní zátěží, což obojí pokládají za důkaz výkonnosti.

Už ze setrvačnosti se někdy kloníme k zastaralému názoru, že spánek je vlastně ztrátou času. Jako by to nejhlavnější a nejdůležitější bylo všechno a všude stihnout – a že se člověk nevyspal, no, to se zkrátka stává. Organismus však podobně přezíravý přístup těžce snáší a umí nám dát velmi důrazně najevo, když má spánku málo. Množství výzkumů opakovaně potvrdilo, že spánek je pro tělo záležitostí číslo jedna. Každodenní efektivita, kvetoucí vzhled, štíhlá postava a dobrá paměť, to všechno jsou výsledky kvalitního spánku.

Spánek je dokonalým mistrem naladění, vylepšení a restartování organismu. Ve spánku se buňky obnovují a očišťují, ve spánku si dobíjíme baterie. Co se vlastně ve spánku děje?

1. Mohutná produkce hormonů

V překladu z řečtiny znamená hormon «povzbudit, pohánět». Tyto chemické látky nás dokážou rozzářit a naplnit energií, stejně jako způsobit ochablost a sklíčenost.

Melatonin, hormon produkovaný šišinkou, součástí podvěsku mozkového, řídí vnitřní hodiny organismu nejen v průběhu dne, ale během celého roku. Tělo si melatonin vyrábí samo, především v noci. V poslední době jsou mu připisovány málem zázračné účinky, je nazýván hormonem mládí, zaručuje prý ochranu proti rakovině i kvalitní sex.

Pravdou je, že melatonin ovlivňuje kvalitní spánek. A spánek je lék, jeho nedostatek způsobuje zdravotní potíže, o tom nemůže být sporu. Melatonin je ovšem zároveň doopravdy velmi silným antioxidantem, chránícím buňky, především DNA, před poškozením volnými radikály kyslíku. Tím skutečně brání rozvoji některých typů rakoviny. Uměle podávaný melatonin v případě rakoviny prsu nebo prostaty dokonce může blokovat růst rakovinných buněk.
Ghrelin je hormonem hladu, leptin hormonem sytosti. Ghrelin hlásí mozku, že je čas na něco menšího, leptin mu pak signalizuje, že už jsme se najedli až až. Jestliže člověk málo spí, dochází k výpadkům v tvorbě hormonů a v důsledku toho ke zmatkům v signalizaci hladu či nasycení. Nastávají těžkosti s nezřízenou chutí k jídlu, chaotickým stravováním a přejídáním. Mezi nedostatkem spánku a přejídáním je tedy přímá souvislost.

Růstový hormon je produkován v průběhu dne, nejaktivněji však ve spaní. Přestože dospělí už nerostou, růstový hormon potřebují. Jeho nedostatek se u nich projeví sníženou hustotou kostí, poklesem svalové síly, zvýšeným ukládáním tuku, zejména kolem pasu, únavou a problémy se spánkem.

2. Detoxikace

Ve spaní se tělo zbavuje nepotřebných odpadů nahromaděných v průběhu dne. Toxiny jsou přirozeným výsledkem denní aktivity a výměny látkové a zdravý organismus si s nimi hravě poradí. Každý máme uvnitř chemickou laboratoř o váze jednoho a půl kilogramu. Jsou to naše játra. Na každý toxin vyprodukují játra svůj vlastní antitoxin.

Maximální aktivitu játra vyvíjejí mezi 1 a 3. hodinou ranní, proto zdravý a pevný spánek v tuto dobu napomáhá dokonalé očistě.

3. Vyladění mozku

Lidský mozek nikdy neodpočívá, nikdy nespí. Pracuje i v noci, neurony spolu komunikují, vyměňují si informace a organizují se do takzvaných sítí klidového stavu. Ve spánku dochází k útlumu činnosti centrální nervové soustavy, většina tělesných pochodů je zpomalena na minimum. Vytrácí se reakce na smyslové podněty, svaly se postupně uvolňují, klesá spotřeba energie.

Spánek má pět cyklů, ve kterých se střídají čtyři fáze. Třetí a čtvrtá jsou fázemi hlubokého spánku, dobou nejintenzivnější regenerace zejména fyzických sil.

Asi po 90 minutách postupného útlumu pak dochází ke zrychlení tepu, zvýšení spotřeby kyslíku, stoupá krevní tlak, dýchání i teplota kolísají. Nastupují bizarní a velmi živé sny. Oči se velmi rychle pohybují do stran. Odtud název této fáze – REM – z anglického Rapid Eye Movements-Rychlé Pohyby Očí (Předcházející stádia spánku jsou označována NREM.) Ve stádiu REM spánku je mozek velmi aktivní. Klíčovým úkolem je přehrávání obsahů paměti. Upevňuje se tak paměťová stopa. Mozek třídí a ukládá to, co během dne načerpal. Učení těsně před spaním je tak mnohem efektivnější než ráno po probuzení, protože mozek měl dostatek prostoru k uložení vědomostí do dlouhodobé paměti. Má se za to, že právě tato fáze regeneruje zejména duševní síly.

Spánek tedy představuje jakousi očistu mozku. Podle studie zveřejněné v časopisu Science během spánku až desetkrát vzrůstá aktivita takzvaného glymfatického systému, který plní funkci očisty nervové soustavy a odplavuje z mozku proteinové toxiny.