Všechno, co prožívá duše, tělo zviditelní


Termín «stres» zavedl kanadský lékař, biolog, chemik a endokrinolog Hans Selye (1907-1982), který je pokládán za otce moderního výzkumu tohoto jevu. Věnoval mu více než čtyřicet knih a přes 1700 odborných statí. Slovo si vypůjčil z oblasti výzkumu pevnosti a pružnosti materiálů. Stres je tlak, napětí vyvolané působením okolního prostředí na nějakou hmotu a znamená únavu materiálu tímto napětím vyvolanou. Výraz se stal mezinárodně používaným termínem, označujícím psychofyzický stav člověka. Mohli bychom se dlouho zabývat co nejpřesnější definicí stresu, jedno však o něm můžeme říci s jistotou: je přímým opakem klidu.

Co to tedy je stres?

Stres je adaptační reakcí organismu na změny v okolním prostředí, na které nebyl organismus předem připraven.

Stresy jsou nezbytné. Učí organismus adaptovat se na nové, často extrémní situace, pomáhají přežít, mobilizují síly a obohacují novou zkušeností.

Jako první na silný signál odpovídají nervy jimiž tento signál postupuje do mozku. Mozek zpracuje informaci, rozhoduje o příslušných opatřeních a stejnými nervovými drahami vysílá příkaz konkrétním orgánům.

Silné podráždění rovněž stimuluje činnost hypofýzy, vyplavující adrenokortikotropní hormon. Společně s krví přechází tento hormon do nadledvin a stimuluje v nich vyplavování adrenalinu. Adrenalin následně podněcuje zrychlení srdeční činnosti, zvýšení krevního tlaku a napětí velkých svalů. Organismus je připraven buď utíkat před nebezpečím nebo udeřit.

Hans Selye pozoroval trojí reakci organismu na dlouhodobé působení stresu:

1. Mobilizace veškerých psychických rezerv. Organismus se bouří proti záporným emocím.

2. Přivykání, tj. odolnost vůči stresu.

Pokud zátěž pokračuje, pak

3. Nervové a fyzické vyčerpání, způsobující těžké oslabení celého organismu.

Na stresové stavy reagují především cévy, jejichž stěny se stahují а v okamžiku silného nervového vypětí mohou způsobit strmý nárůst krevního tlaku, poruchy srdeční činnosti a dokonce i zástavu srdce.

Například žaludeční vředy nebo vřed na dvanácterníku jsou vyvolány napětím celého organismu, které způsobuje stahy cév v žaludeční stěně a narušení lokálního krevního oběhu žaludeční sliznice. Její odolnost vůči zesílené sekreci žaludečních šťáv a zvýšené kyselosti klesá. Žaludeční šťávy leptají sliznici žaludku a vzniká vřed.

Pod vlivem jakéhokoli stresu vyplavuje mozek stresový hormon, jehož dlouhodobé působení poškozuje činnost:

Srdce (tachykardie, zvýšení tlaku, mozková mrtvice, infarkt)
Žaludku
Žlučníku a jater
Trávicího traktu (žaludeční vředy, vřed na dvanácterníku, poruchy trávení, podráždění tračníku)
Nadledvin (vyplavování adrenalinu)
Ledvin
Ženských pohlavních orgánů (blokáda ovulace, narušení menstruačního cyklu, neplodnost, záněty močového měchýře)
Mužských pohlavních orgánů (poruchy erekce, imobilita spermií, předčasná ejakulace)
Kůže (ekzémy, kopřivky, šupinaté ekzémy, uhry)

Lidé ve stavu stresu se často chovají, jako by se jim nedostávalo vzduchu: zhluboka nadechují, často zívají. Příčinou je narušená funkce bránice, kterou lze pozorovat na rentgenových snímcích, pokud u pacienta vyvoláme napětí nějakým nepříjemným rozhovorem.

Protahovaný stres snižuje odolnost organismu vůči nemocem. Imunitní systém, který má boj proti nim na starosti, slábne. V krvi klesá počet lymfocytů, nezbytných k boji s baktériemi, viry a nádory.

Vzrůstá riziko onemocnění i úmrtí. Nejnebezpečnější oslabení imunitního systému je zjišťováno u lidí, kteří prožívají silný stres v souvislosti s úmrtím svých nejbližších.

Emocionálními důsledky stresu jsou neklid, spánkové poruchy, porušená paměť a schopnost soustředění.

V těžkých případech dochází k rozvinutí deprese.

Na závěr poněkud chmurného vyprávění o stresu zdůrazněme i kladnou roli stresu v lidském životě. Nervové prožitky nezřídka pomáhají udržovat tonus a naplňují život smyslem. Bez této stimulace bychom mohli úplně ztratit zájem o cokoli.

Kladné stresy vyvolávají v organismu pozitivní změny. Úspěšné složení zkoušky, zdařilý pohovor při nástupu do zaměstnání nebo úspěšnou cestu můžeme bez váhání nazvat vítězstvím. To jsou nejlepší příklady pozitivního stresu. Vítězství znamená pocit zvládnutí těžké situace, což člověka dlouhodobě nabíjí sebedůvěrou, přináší mu pocit velkého uspokojení a příliv energie.

Fyziologicky je kladný stres charakterizován vyplavováním hormonu štěstí endorfinu a pohlavních hormonů.

Je velmi důležité, aby lidské emoce byly vyvažovány zápornými a kladnými okamžiky.

=========
Příznaky zvýšené hladiny stresového hormonu a jak s ní bojovat.
Dechová cvičení pro celkovou pohodu organismu

Více pro kondici: