Fantastické štěstí a jak ho nalézt. Navigace podle modrých zón.

Výsledky výzkumu Dana Buettnera.

Dan Buettner, cestovatel, novinář a spisovatel, se zabývá problematikou modrých zón už dlouhou dobu. Co jsou to modré zóny? Pět oblastí světa, v nichž se průměrně nejvíce lidí dožívá stovky a více let, a to v plném fyzickém i duševním zdraví. Lidé jsou tu klidní a vyrovnaní, vyznačují se velkou fyzickou aktivitou, spokojeností a štěstím. O tajemství jejich dlouhověkosti už Dan mnohokrát psal i přednášel, pojďme se od něj nyní dozvědět, v čem vidí tajemství jejich štěstí.

V čem spočívá štěstí.

Údaje nashromážděné Bluettnerovým týmem jednoznačně potvrzují, že štěstí skutečně netkví v penězích. Změřit jeho množství nelze, některé z jeho součástí však ano. Kladného efektu lze dosáhnout při vyváženosti některých z těchto součástí, zejména některých z nich.

1. Hrdost. V tomto případě hrdost na sebe. Jak hodnotíte celkově svůj život, nakolik jste spokojeni se svou prací, s rodinou? Jak stabilní je vaše finanční situace? Máte pocit, že žijete v souladu se svými zásadami?
2. Radost. Paměť fixuje pouhá dvě procenta lidského života, výrazné pozitivní události, jako jsou svatba nebo promoce anebo naopak negativní věci, jako vyhazov z práce či rozvod. Pokud se někoho zeptáte, jestli je šťastný, začne si vybavovat tyhle události, ta dvě procenta. Ale co ten ostatní čas? Nakolik radostně jste se cítili posledních čtyřiadvacet hodin? Kolikrát jste se zasmáli, usmáli se nebo plakali? Jak prožíváte svůj život?
3. Cíl. Jak často využíváte svých nejsilnějších stránek, abyste dělali to, co děláte ze všeho nejlíp? Jak moc jste upoutáni svým životem?

Kde žije štěstí.

Nic takového, jako „země štěstí“, kde by všichni byli neustále veselí a pořád se jen usmívali, neexistuje. Faktem zůstává, že k vtvoření skutečně šťastné země je zapotřebí vynaložit mnoho úsilí a vždycky to musí být úsilí osvícených vůdců. V dnešních „šťastných zemích“ začali schopní vůdci se svou prací nejméně před nějakými sto padesáti, nebo alespoň padesáti lety: od čistě ekonomických ukazatelů blahobytu přenesli pozornost k politice zlepšení kvality života. Společné rysy „šťastných míst pro život“ jsou tyto:

1. Vzdělání. Jedná se především o povinné vzdělání dostupné pro všechny děti. Není vůbec náhodou, že první dva státy v pořadí šťastných zemí, Dánsko a Kostarika, začaly jako první vzdělávat také holčičky z venkova. Z holčiček, kterým se dostane vzdělávání, se stávají maminky, které dokáží moudře vychovávat své děti, ale také se profesně realizují a stávají se lídry pracovních týmů.
2. Zdravotnictví. Prioritou musí být podpora a udržování zdraví občanů a prevence, nikoli léčení nemocí.
3. Důvěra. Lidé musejí důvěřovat politikům, policii i sobě navzájem. Jestliže ve společnosti důvěra nepanuje, nepomůže ani slušná úroveň mezd.
4. Rovnost. Sto dolarů je pro osamělou matku, která se s největším úsilím snaží vyjít s penězi, nesrovnatelně větší suma než pro milionáře. Kvůli štěstí země je tedy třeba, aby peníze směřovaly tam, kde přinesou největší užitek.

A mimochodem, v těch nejšťastnějších zemích světa je jen velmi málo zbraní a vojáků. Kostarika například nemá armádu. A v Dánsku a v Singapuru vlastní zbraně pouze jednotlivci.

Jak se stát šťastným?

Každým dnem vám mozkem prochází nesčíslné množství reklamních apelů: diety, populární psychologie, tréninky „jak se stát šťastným“. Mohou mezi nimi být i takové, které mají nějakou cenu, ale poslechněte si rady těch, kdo štěstí podrobili výzkumu.

Zdraví.

Jestliže chcete být šťastnější, změňte způsob života. Dávno je všeobecně známou skutečností, že zdraví je zárukou štěstí. Jestliže vám vaše zářivá kariéra ničí zdraví, štěstí nezahlédnete ani koutkem oka.



Domov.

Ve vašem domově by ideálně mělo být velmi mnoho světla, zelených rostlin a nějaký domácí malíček. Jako hudební kulisa je nejvhodnější Mozart. To všechno napomáhá pocitům štěstí. Ale začít můžete i osmihodinovým spánkem. Nebo ještě lépe devítihodinovým.

Vztahy.

Šest až sedm hodin denně byste měli strávit vzájemným stykem a společnou činností s jinými lidmi. Ideálně byste měli mít tři až pět kamarádů a přátel, s nimiž můžete vést zajímavé rozhovory, kteří vám přijdou na pomoc v těžkých chvílích a kteří jsou stejně šťastní jako vy, protože negativita a sklíčenost působí nakažlivě.

Práce.

Bylo by dobře, kdybyste mezi kolegy v zaměstnání měli rovněž přítele. Peníze nejsou ke štěstí to hlavní, pokud jich na živobytí vyděláváte dostatek.

Odvrácená strana štěstí.

Pokud se vám honba za štěstím stane cílem života, to jediné, čeho dosáhnete, bude neuróza. Každý z nás nepochybně zná někoho, kdo se ustavičně „rozvíjí a zlepšuje“. Podstata věci tkví v tom, že každý z nás má mnoho problémů. Ze sta problémů je třeba vybrat deset těch hlavních, jenomže když těch deset vyřešíte, zjistíte, že máte opět sto dalších problémů. Snažte se tedy přenést pozornost z problémů na něco docela jiného. Na to, co vás baví, na práci, na děti nebo na charitativní činnost. Přisuďte větší význam tomuhle a problémy vám už nebudou připadat tak obrovské. Jestliže svůj osobní ekosystém změníte tím správným způsobem, jestliže dalo by se říci přeformátujete své okolí, rodinný život a práci, nebudete se muset za štěstím honit. Přijde k vám samo.

Dan Buettner