Regenerace by měla vést k úplnému a rychlému zotavení tělesných i duševních procesů. Ve sportu se někdy setkáme s výrazem tréninkové jednotky. Stejně tak existují jednotky regenerační. Myslí se tím procedury nezbytné lidskému organismu k tomu, aby doplnil ztracenou energii a mohl obnovit rovnováhu sil. Jestliže člověk žije aktivním životem, je pro něj správný a pravidelný odpočinek ve skutečnosti stejně významným zaměstnáním, jako pravidelný trénink. Pokud tomu tak není, výkonnost začíná klesat a zdroje se vyčerpávají, což s aktivním životem nejde moc dohromady. Proto doporučuji regenerační procedury provádět zavčas a se stejnou pečlivostí, jakou věnujeme jiným věcem.
Uvádím krátký přehled těch nejsnáze dostupných regeneračních procedur:
– Kvalitní spánek. Ten prostě nemá žádnou náhradu. Jím musí všechno začínat i končit. Bez kvalitního spaní vlastně nemusíte ani vstávat.
– Sauna, lázně, hydroterapie. Spojené s bylinkovými čaji a příjemnou atmosférou. Zbavujete se nadbytečné vody a zároveň různých škodlivých látek, které s tekutinou z těla odcházejí, ulehčíte tak organismu, uvolníte a prohřejete svalstvo a celé tělo.
– Samozřejmě masáže, ať už relaxační nebo lymfomasáže.
– Meditace a zvláště indra jóga jsou prostě skvělé. Mozek je tím nejvytíženějším orgánem těla, proto potřebuje naši něžnou péči. Lehké relaxační cviky, plavání, protahování. Rozproudí nám krev, urychlí tak regenerační procesy ve svalech a zbaví nás různých zatuhlin a bloků.
– Procházky čistou přírodou a totální odpojení od informačních zdrojů. Abyste tělu i mysli dopřáli skutečně úplnou regeneraci, vyčleňte si na to celý den. Naplánujte si na něj minimálně tři způsoby regerace. Zajistíte si tak mocný příliv sil na další aktivity.
Ještě jedna věc je důležitá – v přehledu uvedena není a dá se říci, že není tak docela obvyklá. I když právě ji pokládám za základ zdraví. Představte si třeba, že jste běželi půlmaratón, silně jste přetížili svalstvo a totálně vyčerpali své tělesné zdroje. Nebo že jste si včera dali takovou silovou zátěž nohou, že dneska vám dělá potíže i obyčejná chůze. Protože něco takového se může stát každému. Všechno tedy nasvědčuje tomu, že v organismu existují jisté škody, možná i drobná poranění a my bychom mu měli pomoci, aby se zregeneroval do plného zdraví. Co když vám teď poradím, abyste nedělali nic? Ano, abyste nedělali naprosto vůbec nic. Mám přitom na mysli vrozenou schopnost každého organismu k samostatnému zhojení prostřednictvím nicnedělání. Už za dávných dob bylo lidem známo, že organismus je na poli sebeléčby schopen úplných zázraků. Tak nás vybavila moudrá příroda. Díky ní máme obrovské vnitřní síly, schopné uzdravit poškozený orgán, vytvořit nové buňky a obnovit homeostázi, to znamená vyrovnaný vnitřní stav organismu.
Jak to funguje? Vynasnažím se to vysvětlit docela jednoduše, bez nějakých čar a kouzel. V okamžiku, kdy utrží nějaké zranění, se lidský organismus silně vyleká a okamžitě kolem poraněného místa vytváří bariéru. Tkáně se kolem poranění doslova stahují, a blokují tak obnovu. Je to proces okem nepozorovatelný, má však obrovský vliv na schopnost poškozeného úseku nebo části těla vrátit se do původního stavu. Na energetické úrovni vzniká stejný blok, energie nemůže volně proudit. Pokud bychom pokračovali v aktivitě, stah by neustoupil. Jestliže bychom poranění chtěli potlačovat nějakými preparáty omezujícími symptomy, nedali bychom tělu šanci, aby dělalo svou práci. Naším úkolem je pomoci mu, aby se dokázalo samo vyhojit. Na fyzické úrovni uvolnit stahy a obnovit proudění energie i všechny biologické procesy. Každá buňka našeho těla moc dobře ví, jak má vypadat ve zdravém stavu a sama o tento výchozí stav také usiluje.
Jak nastartovat samohojící proces? Jak vypadá takové nicnedělání? Doporučuji polohu pololežící nebo vleže, podle toho, co vás bolí. Pohodlně se uvelebit a přikrýt se dekou. Tak, aby vám bylo příjemné ponořit se do sladkého stavu odloučenosti a mlčení. Velkou pomocí je hluboký, plný dech, tlumené světlo, klidně i svíčky a éterické oleje, tichá hudba beze slov. V této situaci začíná mozek pracovat na frekvenci vln alfa a téta – právě tady dochází k hojení. Dál je to vůbec nejzajímavější. Máte-li nějaké konkrétní poranění, je vaším úkolem vybavit si situaci, v níž jste ho utrpěli a dovolit tělu, aby si prožilo to, co cítí. Prostě budete vzpomínat a vybavovat si to tak, jak budou vzpomínky vystupovat, bez nějakého úsilí. Nemusíte se nijak mimořádně soustřeďovat. Všechno, co vám v paměti vypluje, bude dobré. Budete ležet a necháte všechny emoce a myšlenky volně vyplouvat. Pokud si potřebujete jenom doplnit síly, nemusíte vzpomínat na nic a prostě se necháte unášet proudem. Po několika minutách tohoto nicnedělání budete v různých částech těla cítit menší i větší záškuby, včetně místa kolem zranění. To se uvolňují stahy. A to je vše, tělo udělá všechno, co je třeba, samo. Jenom mu nepřekážejte a dál si ležte.
Jak dlouho to trvá? To si rozhodujete sami. Můžete to celé pokládat za něco příliš složitého, za ztrátu času, nebo naopak můžete k věci přistoupit s veškerou vážností, jako k něčemu, na čem závisejí vaše další úspěchy i rychlost uzdravení. Čistě z lásky k sobě samému. Myslím, že právě tím by měl začít každý proces hojení i prostého obnovování sil. Lidský organismus je velmi složitý systém. Vědci ani lékaři zatím úplně neprozkoumali všechny vnitřní procesy, které nám umožňují uzdravovat sami sebe. To by nám však nemělo bránit tu možnost využít a zkoumat ji v rámci sebepoznání.
Su Jok. Dosažení rychlé stabilizace po stresu
Zdravý spánek vám uchová krásu