Podle nových vědeckých výzkumů spánek doslova očišťuje mozek

Spánek odplavuje veškerý toxický odpad, který se během dne v mozku nahromadí.

Snad každý ví, jak důležitý je pro člověka plnohodnotný, vydatný spánek. Konec konců každý, kdo se jednou nevyspal a potom musel přestát při plném zatížení celý den v práci, by mohl povídat!

Význam spánku a řada odborných faktů o něm je tedy známa. Nicméně vědci nepřestávají spánkový proces zkoumat a zjišťují další a další poznatky doplňující dlouhý seznam příčin, pro které lidé nezbytně potřebují spát. A je jich stále více – od vštěpování nových informací až po eliminaci bolestných vzpomínek a prevenci partnerských konfliktů (představte si, že i tohle je vědecky dokázáno).

V říjnu loňského roku zveřejnil časopis Science výsledky nového výzkumu, který na Bostonské universitě provedl tým pod vedením profesorky bioinženýrství Laury Lewisové. Studie, kterou zveřejnili, seznamuje s výsledky pozorování vln elektrické aktivity v mozkových buňkách – neuronech. „Už nějakou dobu se ví o vlnách elektroaktivity v neuronech,“ uvedla profesorka Lewisová. „Dříve jsme si však neuvědomili, že podobnou aktivitu lze sledovat také u mozkomíšního moku.“

Publikovaná studie je první, která dokládá mozkomíšní pulzy během spánku a jejich úzké sepětí s aktivitou mozkových vln a průtokem krve. Byl to první výzkum, v jehož rámci byly během spánku pořízeny snímky mozkomíšního moku. „Pulzující mozkomíšní mok, to bylo něco, o čem jsme nevěděli, že se to vůbec děje. Dnes nám postačí podívat se na jednu oblast mozku a okamžitě přečteme stav, ve kterém se mozek nachází a víme, zda jeho majitel spí.“

Když elektroaktivita neuronů poklesne, vzruchy v nich utichnou. O několik sekund později odtéká z mozku krev. Potom přitéká mozkomíšní mok a jak mozkem prochází, čistí ho rytmickými, pulzujícími vlnami. Celý tento proces trvá jen několik málo vteřin.

Tým profesorky Lewisové si klade otázku, jakým způsobem jsou mozkové vlny, tok krve a mozkomíšního moku tak dokonale vzájemně sladěny. „Zdá se, že nejdříve vždycky nastane změna v neuronech, následuje odtok krve a potom přichází příliv mozkomíšního moku,“ uvádí Lewisová. „Je možné, že když se neurony vypnou, nemají takovou potřebu kyslíku, a krev tedy může odtékat. Tím klesá v mozku tlak a mozkomíšní mok rychle proudí do mozku, aby se tlak vyrovnal. To však je jen jedno z mnoha možných vysvětlení. “

Že mozkomíšní mok odplavuje škodlivé bílkoviny, je známo už nějakou dobu. Pozorování mechanismu, kterým se to děje, je samozřejmě velkým přínosem pro výzkum projevů stárnutí a s ním spojeného poklesu výkonnosti mozku. Podle Lewisové by to jednoho dne mohlo vést také k pochopení příčin různých neurologických a psychických poruch často spojovaných s narušenými spánkovými schématy, včetně Alzheimera a autismu. Spojení mozkových vln s proudem krve a mozkomíšního moku by rovněž mohlo poskytnout informace o normálních poruchách, souvisejících s věkem. Vědci se domnívají, že s věkem klesající neuronová aktivita způsobuje také pokles přílivu mozkomíšního moku do mozku a tím i omezení jeho očistné funkce.

Studie zkoumala třináct osob, z nichž nejstarší bylo 33 let. Výzkum nebyl pro ně nic snadného, i když měly „jenom spát“. Na hlavách měli všichni nasazeny čepce se zařízením snímajícím elektrickou aktivitu mozku a zejména – spát museli v mohutných tubusech přístrojů elektromagnetické rezonance, které jsou velmi hlučné. Vzhledem k zaměření dalšího výzkumu přizve teď výzkumný tým ke spolupráci osoby staršího věku.

Je tedy znovu potvrzenou skutečností, že spánek má pro život člověka a jeho psychické a nervové zdraví zásadní význam. Až se zas budete chtít v jednu v noci podívat ještě na jeden díl svého oblíbeného seriálu nebo se rozhodnete protáhnout si práci přes půlnoc, zkuste si představit, kolik „nečistot“ v důsledku takového jednání ve vašem mozku zůstane. Nic neriskujte a včas zhasínejte!