Jednoduché rady pro zdravý život

Henri Chenot (nar. 1943) vystudoval na Sorbonně antropologii a filosofii. Deset let rovněž věnoval studiu čínské medicíny. Věnoval se také psychologii, bioenergetice a problematice přírodní léčby.

Počátkem sedmdesátých let začal s budováním fytochemických a fytoterapeutických laboratoří, jejichž činnost se zaměřovala především na otázky ovlivnitelnosti lidského zdraví přírodními zdroji. Spolu s dalšími odborníky Chenot vytvořil moderní metodu thalassoterapie, metody známé už z antických dob. Jednoduše řečeno, jde o léčbu mořem. Hlavním prostředkem je blahodárné působení moře a produktů mořské vody – soli, řas, bahna, písku, ale i klimatu. Účinnost metody se opírá o vědecké zjištění, že mořská voda je téměř totožná se složením lidské plazmy. To je příčina jejího blahodárného působení na lidský orgaismus. Výtažky z mořských řas a teplá mořská voda umožňují vstřebávání velkého množství minerálů a stopových prvků pokožkou,

Chenot je zakladatelem a předsedou Mezinárodní asociace fytochemie. Jejím prostřednictvím šíří své myšlenky o prevenci nemocí vhodně přizpůsobenou stravou, životním stylem a správným využíváním zdrojů, které k tomu lidem nabízí příroda. V roce 1999 přišel Henri Chenot s novým konceptem psychofyzického stárnutí – biontologií. Založil biontologickou laboratoř a také Akademii biontologie.

Od osmdesátých let provozuje věhlasný lázeňský komplex „Palace Merano Espace Henri Chenot“ v Meranu, v italské provincii Bolzano. Jeho hosty bývají slavné osobnosti, které tu chtějí Chenotovými metodami občerstvit své zdraví, zhubnout a nabrat kondici. Seznámíme vás s některými Chenotovými možná i neobvyklými názory na výživu.

Henri Chenot: rady ke zdravé výživě

V Chenotově sanatoriu se klienti učí správnou stravu správně přijímat i vylučovat. Chenot je pokládán za odborníka na zdravou výživu a napsal o ní také mnoho knih. Zdůrazněme, že Henri Chenot šíří pouze ty zásady, které sám dodržuje a podle kterých žije. Mohli bychom tedy říci, že je svou vlastní chodící reklamou.

Povězme si tedy něco o tom, co konkrétně pokládá doktor Chenot za správnou výživu. Co pro něj vlastně tento termín označuje? Mnohé z toho může opravdu překvapit, protože je to v přímém protikladu módním teoriím i praxím hubnutí. Stačí se ovšem podívat na zdravím kypící a rozesmáté obličeje obyvatel Chenotova sanatoria, aby si člověk pomyslel, že jeho provozovatel má nejspíš v řadě svých názorů pravdu. Mnozí z jeho klientů se stali jeho přáteli a vracejí se sem po dlouhá léta. Politici, monacká kněžna, členové slavné italské návrhářské dynastie Fendi a mnoho dalších. Ti všichni žijí podle dietologických pravidel doktora Chenota.

Správná výživa pro zdravý život

To první a nejdůležitější, na čem je založena zdravá výživa, je věk. Ani výška, ani váha, ale počet prožitých let. Metabolismus se každých sedm let mění a je velmi důležité brát tento faktor v úvahu.

Doktor Chenot rovněž lidi rozděluje do pěti skupin podle jejich psychotypů a zdravotních problémů. Žádná univerzální rada pro všechny neexistuje. Existuje jakási kostra, kolem níž se pak vytváří individuální výživa.

«Lidé mi volají a ptají se na nějakou univerzální radu. A já jim samozřejmě začínám vykládat o životním způsobu, věku a tak dále a tak dále. Žádná univerzální rada není a být nemůže! Většina lidí je zcela pošetilá a dvě třetiny lékařů jsou kreténi nebo pracují v zájmu farmakologických společností. To je důvod, proč se lékaři lidí zeptají: “Jaké máte problémy?”, načež ihned předepisují nějaký lék“.

Jedním z velkých omylů je káva. V současné době jsme svědky přímo kultu různých kávových nápojů a každý z nich je reklamou vynášen až do nebes. Hubne se s nimi a provádí očista organismu. Co si o kávě myslí doktor Chenot?

«Káva není ten nejlepší začátek nového dne. A je jedno, jestli je podávána úplně černá nebo s mlékem. Prozradím vám zajímavou věc: když si někdo dá kávu s mlékem a potom náhodou zemře, tak vždycky při pitvě následující den objeví v jeho žaludku nestrávenou kávu s mlékem!»

Je proto lepší přejít na zelený čaj a během dne si nedat více než jeden šálek espressa a ještě lépe ristretta. Káva má být silná a co hlavně – má jí být málo. Obecně pak, podle dietologova názoru, nemáme ráno přetěžovat jídlem. Důležité je nastartovat činnost žaludku a ne ho nacpat na celý den. Takže žádné ovesné ani jiné kaše, tím spíš pak různé sýry a mléčné výrobky jako celek.

«Já sám snídám ovoce. Oběd začínám salátem, pak si dám nějaké sacharidy: rýži nebo těstoviny. K večeři mívám zeleninovou polévku. Dovolím si ryby nebo kuře, občas i maso. Bílé maso je velmi prospěšné. O červeném už se to říci nedá. A jednou do měsíce si určitě dám třídenní odlehčovací dietu.

Jsem přesvědčen, že tradiční tři jídla denně jsou zcela dostačující. Samozřejmě, že všechno závisí na tom, jak intenzivně fyzicky člověk pracuje. Jestliže žije na venkově a ráno odchází na pole orat, musí se dosyta nasnídat. Pokud však jde někdo pracovat do kanceláře, úplně mu stačí něco jako ovoce a zelený čaj. V poledne nebo v jednu po poledni je pak čas sníst něco vydatnějšího.


A další neobyčejně rozšířený omyl: po šesté hodině večer nesmíme už nic jíst. Přitom dneska chodí spousta lidí spát třeba ve dvě v noci! Nejíst po celý dlouhý večer, to je týrání organismu.

Výše uvedená odlehčovací dieta netrvá déle než tři dny. Ostatně, jakékoli omezení v jídle má začínat očistou organismu. Tahle moje dieta je založena na ovoci, zelenině, tekutinách a celozrnných potravinách. Naprosto jsou při ní vyřazeny sůl a nasycené tuky.

Snídaně. Sklenice rozmělněného ovoce a sklenice rozmělněné zeleniny. Vybrat si můžete své oblíbené druhy. Půl hodiny potom je dobré vypít šálek zeleného čaje.

Oběd. Jeden kus ovoce jakožto «aperitiv». Zeleninový salát zalitý jednou polévkovou lžící rafinovaného rostlinného oleje s citronovou šťávou. A 60 gramů červené nebo divoké rýže se zeleninovou omáčkou.

Večeře. Zelenina připravená na páře a 60 gramů rýže».

Henri Chenot je rovněž velkým kritikem nyní hojně rozšířeného tvrzení, že pro organismus je nejužitečnější jíst potraviny vypěstované tak říkajíc na rodné hroudě. Tvrdí, že nemá absolutně žádný smysl odpírat si potraviny bohaté na cenné bílkoviny a vitamíny jenom proto, že byly vyprodukovány v Asii a ne v Evropě a naopak. Totéž tvrdí o významu sezónnosti. Výživa má být především pestrá – zapomeňte na všechny monodiety.

«Nadbytečný příjem jedné potraviny je pro organismus velmi škodlivý. A navíc to stimuluje hromadění tuků v organismu. Výživa musí být především pestrá, přičemž je samozřejmě třeba minimalizovat podíl moučných a sladkých pokrmů. Ale měnit život v nějakou stravovací trestnici nelze – člověk má mít z jídla potěšení!

S manželkou si vždycky dopřejeme nějaký ten hříšek, to je pro organismus moc důležité. Jednou týdně je dovoleno vše. Já bych kupříkladu nedokázal žít bez červeného vína».

Pokud jde o tolik módní tažení proti lepku, dietolog Henri Chenot ho nepokládá za nic jiného, než za marketinkový tah. Existuje velmi malé procento lidí, kteří skutečně trpí nesnášenlivostí gluténu neboli lepku. Ti ostatní se prostě řídí módou, aniž by sami moc dobře chápali, proč to dělají. Jenže u výživy by člověk měl vždycky vědět, co dělá a proč to dělá.

Chenot rovněž velmi doporučuje sport. K běhu však zaujímá kritický postoj a doporučuje nahradit ho rychlou chůzí. Podle něj většina lidí při běhu nesprávně dýchá. Přičemž platí, že má-li být sport užitečný, neměl by vést k zadýchávání.

=========
36 malých triků pro ty, kdo chtějí zhubnout
Nezdravá třináctka. 13 běžných potravin, které byste raději měli vyřadit z jídelníčku