Pokud chcete žít déle, budete muset změnit některé své zvyky i životní styl. Vyhodnocení souhrnu některých základních údajů o lidském životě umožňuje stanovit přibližnou dobu úmrtí. K základním údajům patří výživa, čas věnovaný sportu, genetické predispozice a sociální život jedince. Ředitel geriatrického centra při universitě v Bostonu Thomas T. Perls vytvořil online dotazník na základě svých vědeckých prací věnovaných lidem, kteří se dožili vysokého věku. Doktor Perls zastává názor, že jestliže člověk změní své zvyky tak, aby byly více v souladu se životními návyky dlouhověkých lidí, může si přidat několik let života. Přesný počet let se samozřejmě přesně nedá stanovit, protože jde o velmi individuální záležitost, avšak můžete zlepšit své zdraví, zbavit se různých škodlivých návyků a rozhodně prožít hodnotnější život.
Co tedy a jakým způsobem může změnit k lepšímu a prodloužit lidský život?
Nejezte maso, které prošlo technologickým zpracováním – plus 4 roky.
Jestliže člověk omezí spotřebu masa zpracovaného ve fastfoodech, skutečně může žít až o 4 roky déle.
Přijímejte dostatek kalcia – plus půl roku.
Mléko, které každý den zkonzumujete s čajem nebo kávou, v žádném případě nepředstavuje dostatečné množství, které by vám zajistilo dostatečný přísun kalcia, respektive normu, která vás ochrání před osteoporózou ve vyšším věku. Můžete samozřejmě používat různé potravinové doplňky, daleko účinnější je však pravidelně konzumovat tvrdé sýry, mandle, luštěniny (fazole), tvaroh, zakysané mléčné výrobky, vejce (žloutek) a také listovou zeleninu a mořské řasy. Málokdo ví, že extrémně bohatým zdrojem vápníku je mák. Doporučená denní dávka vápníku pro dospělého je 800 mg.
Pravidelné cvičení – plus 5 let.
Nestačí jenom změnit výživu, je také třeba cvičit nejméně dvakrát až třikrát do týdne. Cvičení by ovšem podle doktora Perlse mělo trvat nejméně 150 (!) minut a jeho součástí by měla být také mírná aerobní aktivita. Snížíte tak riziko vzniku srdečních onemocnění a diabetu, déle uchováte pevné svalstvo, zlepšíte si náladu, dodáte si svěžesti a váš celkový zdravotní pocit bude daleko lepší.
Pravidelné návštěvy lékaře – plus půl roku.
Stravujte se lépe, víc cvičte, přesto však pravidelně navštěvujte lékaře. Pravidelné preventivní kontroly mohou včas, ještě v raném stádiu zachytit nějaké onemocnění a zvýšit šance na rychlé vyléčení, nebo vůbec vzniku onemocnění předejít. Zvláště se to týká těch, kdo mají v rodině nemoci, k nimž se dispozice dědí. Lékaře navštěvujte pravidelně, ale bez nějakého fanatismu. Choďte se ujistit o svém zdraví, nikoli pátrat po nemocech.
Více času tráveného s rodinou a přáteli – plus půl roku.
Milující členové rodiny a věrní přátelé pomáhají člověku překonat těžké časy a stres. S věkem pak dobré sociální vztahy stimulují kognitivní funkce a aktivitu.
Nevystavujte se škodlivému UV záření – plus půl roku.
Pokud jste měli za to, že na vaši pokožku sluneční paprsky nijak nepůsobí a nechránili jste ji dostatečně před jejich účinky, budete možná muset za tuto naivní chybu zaplatit. Podráždění či dokonce spálení sluncem může vyvolat rakovinu kůže.
Každodenní čištění zubů – plus 1 rok.
Pokud na čištění zubů zapomínáte nebo jste na ně pohodlní, provokujete celou řadu problémů, jako jsou zánětlivé onemocnění dásní, zubní kaz, parodontóza a padání zubů. Tato onemocnění zvyšují riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, osteoporózy, revmatické artritidy, některých druhů rakoviny, onemocnění respiračního aparátu, diabetu a v neposlední řadě riziko předčasného porodu.
Každý se musí rozhodnout sám – například chce-li omezit kofein a dá si jen jeden šálek kávy po ránu, bude-li každý den cvičit, a bojovat tak s vlastní leností i dopady věku, nebo zda si odřekne potraviny, které mu vyloženě škodí. Má však určitě smysl zamyslet se nad tím, jestli stojí za to obětovat nějaké dva tři roky života kvůli zlozvykům, kterých je možné a někdy nezbytné se zříci.
Jak se bránit volným radikálům
Jak je to s plusy a minusy žvýkačky