Jak se bránit volným radikálům

Lidský imunitní systém je přirozeným systémem ochrany organismu. Je li vše v pořádku a organismus je zdravý, je imunitní systém schopen ho ochránit stejně tak před obyčejným nastuzením, jako před závažnějšími onemocněními, například diabetem druhého typu, kardiovaskulárními nemocemi, neurodegenerativními chorobami i rakovinou.

Existují nejrůznější mechanismy, díky kterým je imunitní systém schopen si se svými náročnými úkoly poradit. Jedním z těchto mechanismů je ochrana anatioxidanty.

Příznivé působení antioxidantů znamená především neutralizaci volných radikálů. Co jsou vlastně volné radikály? Volným radikálem je molekula s jedním nadbytečným elektronem (chybí mu do páru proton). Z toho důvodu je velmi nestabilní a reaktivní. Usiluje o rovnovážný stav, chce se tedy zbavit nadbytečného elektronu. Reakce, které s tímto cílem vyvolává, jsou označovány jako oxidativní. Proto látky působící proti ničivé aktivitě volných radikálů mají název antioxidanty. Volné radikály vznikají jednak přirozenou cestou, v rámci metabolických procesů, ale vznikat mohou také jako důsledek nepříznivých vlivů vnitřních (nemoci, fyzické vyčerpání) i vnějších (chemikálie, slunění, škodlivé záření). Samostatnou kapitolou je zavádění látek podněcujících jejich tvorbu do organismu, ať už dobrovolné (alkohol, kouření), nebo bezděčné (aromata, odpar těkavých látek, chemické čistící látky apod.).

Přirozený vznik volných radikálů v organismu není nic patologického, mohou být pro tělo dokonce přínosem. Pomáhají v boji proti infekcím ničením cizorodých nakažlivých organismů – bakterií, virů nebo parazitů. Jestliže však množství volných radikálů převýší potřeby organismu a antioxidanty si s jejich převahou už neporadí, může to postupně způsobit řetězovou reakci nedobrých následků – poškozování buněk, záněty, vznik a rozvoj chronických onemocnění.

Antioxidanty dokáží volné radikály neutralizovat a předejít škodám. Ovšem ne každý antioxidant může zlikvidovat každý volný radikál, často jde o celý řetězec chemických reakcí. V každém případě je i vzhledem ke zhoršujícímu se stavu životního prostředí žádoucí posilovat své tělo, respektive jeho imunitní systém potravinami, v nichž je obsah antioxidantů co nejvyšší.

Vitamíny C a E, betakaroten a různé polyfenolové sloučeniny působí jako antioxidanty. Nejbohatším zdrojem antioxidantů je veškeré bobulovité ovoce. Ostružiny, maliny, brusinky, klikva, borůvky, stejně jako rybíz, angrešt, jahody, třešně, višně či vinná réva jsou skutečnými vitamínovými bombami. Bobuloviny obsahují přírodní antioxidanty vitamíny C a E, betakaroten a polyfenolové sloučeniny. Polyfenolové sloučeniny jsou produktem látkové přeměny rostlin. Mezi nimi jsou zvláště účinnými antioxidanty flavonoidy, které dokáží reagovat s volnými radikály mastných kyselin a kyslíku. Antokyany, které obsahují jahody, třešně a další červené plody, jsou flavonoidy, které podle výzkumu působí jako antioxidanty chránící mozek a kardiovaskulární systém. Rajčata obsahují karotenoidní barvivo lykopen, který kromě ochrany kardiovaskulárnáího systému má prokazatelně protirakovinné působení.

Velkou důležitost pro výkon imunitního systému má vitamín C podporující buněčné funkce. Vitamín E, který je rozpustný v tucích, má rovněž antioxidační efekt. K zesílení jeho antioxidačního účinku je dobré přivádět ho do těla právě ve spojení s vitamínem C. Oxidační stres oslabuje imunitní systém a způsobuje předčasné stárnutí, diabetes, kardiovaskulární onemocnění a rakovinu. Vitamín E, betakaroten i vitamín C lidské buňky před tímto destruktivním vlivem chrání.

Kromě bobulovin jsou významnými zdroji antioxidantů další běžně dostupné potraviny – brokolice, listová zelenina (například kapusta nebo špenát, ale také kopr), luštěniny, česnek, lněné semínko. Také umírněná konzumace červeného vína. Překvapivě i některé druhy koření působí antioxidačně – například oregano, máta nebo lékořice.

K elixírům zdraví patří fermentované potraviny – v našich krajích především kysané zelí. Je méně známou skutečností, že kysané zelí má stejné probiotické účinky, jako probiotika, která jsou doporučována po užívání antibiotik. Kysané zelí obnovuje střevní mikroflóru a uvede trávení do pořádku. Posiluje imunitu výrazně vysokým obsahem vitamínu C a E a bohatstvím vlákniny. Zelí patří do rodiny brukvovitých, které mají celkově příznivý vliv na lidskou imunitu a prokázané antirakovinné účinky. Fermentování tyto účinky ještě posiluje.

K boji proti volným radikálům patří také dostatek pohybu a odpočinku. Vyhýbat bychom se měli zakouřenému, prašnému nebo jinak znečištěnému prostředí. Pozor je třeba dávat i na méně nápadné zdroje – některé vonné svíčky, různé voňavé spreje atp.

=========
Jak si vrátit mládí a zbavit se všech příznaků stáří – fyzických i psychických
Jak je to s plusy a minusy žvýkačky