Což takhle dát si špenát..? Proč bychom ho měli jíst častěji

Podle názoru odborníků na výživu bychom listovou zeleninu, jakou je špenát, měli pravidelně zařazovat do svého jídelníčku, má-li být vyvážený. Přečtěte si přehled důvodů, pro které by špenát měl být na našem stole co nejčastěji. Vášeň Pepka Námořníka k této zelenině mezi nimi ovšem chybí:)…

Špenát je jednoletá rostlina z čeledi laskavcovitých. Pochází z oblasti starověké Persie a do Evropy ho nejspíš přinesli Španělé. Je velmi oblíbený pro svou chuť a vysokou výživovou hodnotu, která je nesporná i přes až humorný omyl „se železem“. V roce 1870 publikoval doktor von Wolf v Německu práci, v níž uvedl, že špenát má desetkrát víc železa než jiná listová zelenina. Humorná reklama na špenát, s níž v roce 1933 vyrukoval na plátna kin Pepek Námořník, rozpoutala špenátománii. I když už v roce 1937 bylo spolehlivě zjištěno, že špenát má jen desetinu původně předpokládaného množství železa, špenátománie trvala dál. Kvůli vysokému obsahu kyseliny šťavelové a listové přitom lidské tělo nedokáže absorbovat z tepelně upraveného špenátu prakticky žádný vápník ani železo. Je však pravdou, že tmavě zelené listy obsahují mnoho cenných živin. Současné výzkumy prokázaly přítomnost fytohormonů působících na vývoj svalstva a obsah karotenoidů ve vysokých koncentracích, což ze špenátu činí mocný antioxidant.


Co všechno tedy najdeme ve špenátu?

Provitamin A (karotenoidy beta-karoten, lutein, zeaxantin, karotenový pigment, který působí antioxidačně), vitamíny C, E a K, minerály draslík, vápník, hořčík, jód, železo, měď, zinek, fosfor a mangan. Tepelně neupravený špenát obsahuje organickou kyselinu šťavelovou, zatímco uvařený nebo zapečený pouze šťavelovou kyselinu anorganickou. A právě ta může působit problémy.

Organická kyselina šťavelová zefektivňuje a zrychluje vstřebávání vápníku ve střevě. Vápník částečně rozpustí a zároveň stimuluje peristaltické pohyby v organismu, takže z těla je vyloučeno jen nepatrné minimum prospěšných minerálů.

Anorganická kyselina šťavelová naopak podle dosavadních studií vstřebávání vápníku zablokuje – a stejně působí i u železa. Může se rovněž v podobě krystalků usazovat v játrech, ledvinách či kloubech a působit zdravotní potíže. Brání přirozenému koloběhu vápníku v těle, způsobuje revmatismus, problémy s játry, ledvinové koliky, případně se projevuje bolestmi žaludku. Lidé náchylní k tvorbě ledvinových kamenů by si měli zastoupení kyseliny šťavelové v jídelníčku hlídat. Bránit jejímu působení ve smyslu odvápnění organismu můžeme kombinací špenátu s mléčnými výrobky, například sýrem.

Prospěšné vlastnosti špenátu

Ve 100 gramech špenátu je pouze 22 kcal. Přesto je odborníky pokládán za nejvýznamnější listovou zeleninu. Díky vysokému obsahu vitamínů a minerálů má skutečně mimořádnou výživnou hodnotu. Ze 100 gramů získáme: dvě třetiny denní dávky vitamínu A, prakticky celou doporučenou denní dávku kyseliny listové neboli folátů, polovinu denní dávky vitamínu C a téměř čtvrtinu doporučené denní dávky hořčíku.

Podrobný výzkum, který ve spolupráci provedly Massachusettská oční a ušní klinika a Harvardská univerzita ukázal, že osoby mezi 55 a 80 lety, které pravidelně jedí špenát, jsou vystaveny daleko nižšímu riziku ztráty ostrosti zraku zapříčiněné makulární degenerací. Špenát je totiž velmi bohatý na lutein a zeaxantin, dva karotenoidy, které pomáhají degeneraci makuly, nejcitlivější části sítnice, předcházet. Tato porucha je nejčastější příčinou slepoty u starších lidí. Zjistilo se, že při prevenci stařecké makulární degenerace je špenát dokonce účinnější než mrkev.

Experimenty na zvířatech ukázaly, že proteiny obsažené ve špenátu zabraňují vstřebávání cholesterolu a žlučových kyselin. Proto jeho pravidelná konzumace pomáhá při snižování hladiny cholesterolu v krvi.


Díky vysokému obsahu kyseliny listové, která nejenže má antianemické účinky, ale zabraňuje i vzniku a rozvoji některých poškození plodu, je špenát vhodnou potravinou pro těhotné ženy.

Dále má špenát příznivé účinky na činnost srdce, chrání před volnými radikály, zklidňuje nervovou soustavu – pomáhá zlepšovat náladu, zahání stres a únavu, posiluje imunitní systém a mozek, napomáhá při tvorbě krve, posiluje vlasy a nehty, zpevňuje kosti a zuby, aktivuje metabolismus sacharidů, zlepšuje látkovou výměnu, pomáhá při zácpě, zlepšuje stav pokožky a odvodňuje – působí jako diuretikum.

Poznamenejme, že špenát obsahuje velké množství vitamínu K, který je hojně využíván při léčbě poruch krevní srážlivosti. Lidé, kteří žívají léky snižující náchylnost krve ke tvorbě sraženin, by se měli konzumaci špenátu spíše vyhnout.

V kuchyni můžeme využít jak čerstvé, tak sušené špenátové listy. Konzumovat nemusíte jen tradičně upravovaný protlak, ze špenátu připravíte výborný salát, nebo jím můžete zdobit obloženou bagetu či chléb. Výborný je špenát zapékaný a jako náplň do těsta – například listového. Ze špenátu je vynikající polévka a skvěle se hodí k těstovinám. Doplňuje se dobře se sýrem, což se hodí jak při zapékání, tak u přípravy těstovin. Nejšetrnější je příprava špenátových lístků v páře. Dobu varu hleďte co nejvíce zkrátit.

=========
7 potravin očišťujících organismus
5 potravin, které chrání pokožku před sluncem

Více pro kondici: