Co udělá s organismem ranní pití kávy nalačno? Je pití kávy vůbec zdravé?

Nejspíš každý už někdy slyšel, že pít kávu na lačný žaludek je škodlivé, avšak jaké to má mít skutečné příčiny, lidé většinou netuší. Proto spousta lidí svoji oblíbenou ranní kávu nalačno v poklidu pije a nedělá si žádné starosti. Abyste zbytečně neměli obavy anebo na druhou stranu neškodili svému zdraví, podíváme se společně trochu podrobněji na to, jak to vlastně s pitím tohoto oblíbeného nápoje nalačno je. Je to škodlivé nebo ne? A jaké jsou důvody?

Přestože víra ve škodlivost pití kávy na lačný žaludek je značně rozšířena, nemá opodstatnění. Podle odborníků zdravému člověku nemůže šálek kávy nalačno ublížit. Kofein povzbuzuje produkci žaludečních šťáv. Žaludek se tím připravuje na trávení potravy. Z toho vyplývá, že nejvhodnější je, aby vypití ranní kávy následovala konzumace jídla. Přesto by zdravý člověk po vypití ranního šálku kávy nalačno neměl mít zdravotní obtíže. Něco jiného je to však u lidí trpících zánětem žaludku nebo žaludečními vředy. Ti by si kávu s kofeinem vůbec dávat neměli.

Tolik k první otázce v úvodu. A jak je to s tou druhou? Je káva zdravá nebo nezdravá? Co všechno vlastně obsahuje kromě všeobecně známého kofeinu a jak působí na lidské tělo?

Káva je jedním z nejvíce zkoumaných druhů potravin z hlediska působení na lidské zdraví. Její účinky na organismus jsou zkoumány už velice dlouhou dobu. Stále více výsledků tohoto výzkumu potvrzuje, že vliv kávy na lidský organismus je spíše pozitivní a že má prokázaně preventivní účinky u některých druhů onemocnění – jde například o diabetes mellitus. Studie doktora Van Dama publikovaná v Diabetes Care v roce 2014 prokázala, že klesá riziko vzniku diabetu 2.typu při konzumaci kávy s kofeinem i kávy bez kofeinu.

Australští lékaři podrobně analyzovali výsledky 18 dosud publikovaných studií, které se týkaly celkem téměř půl miliónu jedinců. Zjistili, že u osob, které pijí 3 až 4 šálky kávy denně, je riziko vzniku cukrovky o 25 procent nižší než u těch, které pijí méně než dva šálky za den. Prakticky stejné výsledky byly vykázány také u kávy a čaje neobsahujících kofein. Každý šálek kávy pravidelně konzumovaný každý den podle této studie přímo souvisí se snížením rizika cukrovky 2. typu o 7 procent. Výsledky se nelišily u mužů a u žen. Také podle tohoto výzkumu je zřejmé, že ochranné účinky neposkytuje kofein, ale další biologicky účinné látky přítomné v kávě.



Potvrzena byla souvislost mezi pitím kávy a sníženým výskytem jedné z nejčastějších forem rakoviny jater. V roce 2017 seznámili lékaři z univerzity v anglickém Southamptonu s výsledky rozsáhlého výzkumu, které potvrdily, že jedna káva denně znamená o dvacet procent nižší pravděpodobnost vzniku rakoviny jater. Dvě kávy denně vedou k poklesu o 35 procent, pět šálků kávy dokonce o 50 procent.Ochrana, kterou káva játrům poskytuje, je stejná u notorických pijáků kávy i u těch, kdo kávu obvykle nepijí. Souvislost mezi výsledky byla úplně jasná – čím více vypité kávy, tím nižší pravděpodobnost vzniku rakoviny jater. Přitom nezáleželo na tom, zda šlo o kávu s kofeinem nebo bez kofeinu. Tyto výsledky zveřejnilo prestižní periodikum BMJ Open na základě údajů z 26 studií, které zkoumaly 2,25 miliónu osob. Vedoucí výzkumu Dr. Oliver Kennedy prohlásil: „Káva je spojována s vlastnostmi, které prospívají lidskému zdraví. Poslední výzkumy to potvrzují – nyní například v souvislosti s rakovinou jater. Nechceme nikomu začít doporučovat, aby začal pít pět šálků kávy denně. Je potřeba dalšího výzkumu negativních účinků kávy a také existuje dostatek důkazů, že jisté skupiny osob by se kávě měly dokonce vyhýbat – jde například o těhotné ženy.“

„Vypadá to, že kofein brání některým ničivým efektům cholesterolu, které poškozují hematoencefalickou bariéru,“ shrnul výsledky tříměsíčního lékařského výzkumu na univerzitě v Severní Dakotě v roce 2008 doktor Jonathan Geiger, který výzkum vedl. Co to hematoencefalická bariéra je? Vlastně jakýsi filtr, který brání pronikání škodlivin z krevního oběhu do mozku. Je ovšem zranitelný a poškodit ho může především zlopověstný cholesterol. „Kofein je bezpečným a dostupným lékem. Jeho schopnost udržet stabilitu hematoencefalické bariéry by mohla hrát důležitou roli při léčbě mnoha neurologických problémů,“ domnívá se americký vědec.

Stále více výsledků také nasvědčuje tomu, že káva snižuje riziko rozvoje Alzheimrovy a Parkinsonovy choroby. V rámci kanadského výzkumu provedeného v roce 2017 na univerzitě v Torontu bylo zjištěno, že látky zvané fenylindany, které vznikají během pražení kávových zrn, zastavují shlukování proteinů, které způsobuje vznik a rozvoj těchto chorob. Čím tmavší je káva, to znamená čím déle byla kávová zrna pražena, tím více káva chrání před oběma chorobami. A opět platí, že káva bez kofeinu má zcela stejný účinek jako káva s kofeinem. Kofein tedy nejspíš v ochraně před neurodegenerativními chorobami nehraje roli. Už mnoho předchozích studií naznačovalo, že existuje souvislost mezi konzumací kávy a sníženým rizikem Alzheimrovy choroby. Získaná zjištění by mohla ukazovat cestu k potenciální možnosti léčby nebo prevence tohoto onemocnění. „Protože se tyto látky vyskytují v přírodě a nemusejí být vytvořeny synteticky,“ říká doktor Donald Weaver, profesor chemie na torontské univerzitě a spoluautor studie, „je matka příroda lepší lékárna než my a dokáže tyto sloučeniny vyrábět sama.“

To jsou mnohé velmi slibné výsledky výzkumu kávy. Co příznivý vliv kávy způsobuje? Vědecký odhad říká, že káva obsahuje až 70 procent antioxidantů, které člověk přijímá v potravě. Zelená kávová zrna obsahují vodu, tuk, sacharidy, bílkoviny, vlákninu a spoustu látek, z nichž mnohé se procesem zpracování kávy mění, a vznikají tak látky nové. V zelených kávových zrnech jsou více než dvě stovky dosud neurčených látek, jejichž působení na lidský organismus je pravděpodobně pozitivní. Káva také obsahuje asi čtyři procenta minerálních látek – důležitý je zejména obsah draslíku a hořčíku.



Hlavní schopnost kofeinu spočívá v blokování adenosinu – látky, kterou mozek vytváří při únavě a ospalosti. Kofein tak oddaluje nástup spánku. Stažením mozkových cév povzbudí mozkovou činnost, aktivují se nadledvinky a začnou produkovat adrenalin. Organismus je tak uveden do stavu pohotovosti, srdeční činnost zesílí, povrchové cévy se zúží a v důsledku toho stoupne krevní tlak. Adrenalin rovněž zrychluje odbourávání cukrů ve svalech a zásobování svalstva glukózou. Kofein prodlužuje působení adrenalinu, to jest aktivity organismu. Zvyšuje také koncentraci dopaminu, který přenáší nervového vzruchy v mozku, kde vzbuzuje pocit spokojenosti a štěstí.

Šálek kávy tedy blokuje adenosinové receptory v mozku a oddaluje spánek a spouští zvýšenou tvorbu adrenalinu, to jest zásobování svalstva i mozku. Zvýšená koncentrace dopaminu posiluje pocity spokojenosti a štěstí. Kofein způsobuje rychlejší a jasnější myšlení a zlepšuje pohybovou koordinaci.

Vlivem kofeinu dochází v organismu k uvolňování adrenalinu a také kortizolu. Tělo reaguje zvýšením krevního tlaku a rychlejší srdeční akcí, zvýšenou sekrecí žaludeční kyseliny, tedy celkovým zrychlením metabolizmu. Proto přemíra kofeinu může způsobit nervozitu, neklid, nesoustředěnost a ztrátu schopnosti přesné jemné motoriky. Citlivost na kofein je u každého jiná. Někteří lidé mají „gen pomalého metabolizéru“, vylučují kofein z těla pomaleji a jsou na něj také mnohem citlivější. Pro ně je pití kávy riskantnější, zejména trpí-li některými chorobami, jako jsou například onemocnění srdce. U častých konzumentů kávy se povzbuzující vlastnosti kofeinu projevují v menší míře, než je tomu u konzumentů občasných.

Káva tedy není nezdravá, naopak má mnoho zdravotních přínosů, z nichž některé jsou stále předmětem výzkumu a je možné, že budou objeveny i další. Nicméně jako vždy je třeba také u konzumace kávy jednat s rozumem, mít na paměti, že její působení je individuální, to znamená, že někomu její konzumace prospívat nemůže a některé choroby a stavy konzumaci kávy přímo vylučují. Odborníci se shodují, že přiměřená konzumace kávy představuje u zdravého jedince 4-6 šálků denně, to je asi 300 mg kofeinu.

A/N/A