Vzhledem k cenám se čerstvé ovoce a zelenina bez chemického postřiku stávají téměř přepychovým zbožím. Ne každý si může dovolit kupovat organické, chemicky neošetřené potraviny.
Zdrojem pesticidů v lidském organismu se mohou stát například postřiky osetých ploch nebo jejich pozůstatky v ošetřeném ovoci a zelenině. Dnes se pesticidy používají na 95 procentech zemědělské půdy. Jsou nebezpečné všem živým organismům, jejichž fyziologické procesy narušují – u člověka třeba produkci hormonů (a to je jen jeden příklad). Nejvíce jich obsahují právě ovoce a zelenina. Jako spotřebitelé nemáme většinou přehled o užívání pesticidů, jimiž jsou ovoce a zelenina postřikovány, ačkoliv u baleného zboží by měly tyto údaje být uvedeny na etiketě. Existují však některé způsoby, které nám mohou pomoci ve významné míře se pozůstatků těchto látek zbavit.
Indický Národní institut pro výživu (National Institute of Nutrition) – NIN vydal v poslední době několik doporučení pro spotřebitele ohledně konzumace plodin ošetřených pesticidy. Obsahují především návod, jak ovoce a zeleninu vystavené účinků pesticidů omývat. Také pracovní skupina pro životní prostředí (The Environmental Working Group) Ministerstva zemědělství USA se této problematice věnuje. Každoročně zveřejňuje seznam nejvíce a nejméně takto znečištěného ovoce a zeleniny.
Jak tedy zajistit, aby konzumace plodin ošetřených pesticidy byla bezpečnější? Naprostá většina pesticidů není rozpustná ve vodě, takže ani důkladné omytí teplou vodou není účinné. Indický ústav, stejně jako americký dietolog Gayle Alleman doporučuje ponořit ovoce a zeleninu na 15-20 minut do desetiprocentního roztoku octa. Nejprve tedy vodou důkladně omyjeme zjevné nečistoty, potom na 15-20 minut ponoříme do octového roztoku, načež omýváme znovu čistou vodou. Teprve potom ovoce nebo zeleninu dále zpracováváme. Samozřejmě tento postup můžeme aplikovat u ovoce s pevnou slupkou nebo kůrou, které zabrání, aby octové aroma proniklo do plodu, nebo u listové zeleniny, která se dá následně dobře opláchnout. Jemnější plody, jako jsou jahody nebo bobulové plodiny typu hroznů této proceduře vystavit nemůžeme. Ocet může zastoupit citronová šťáva. Doporučováno je také omytí dvouprocentním roztokem soli ve vodě.
Část pesticidů proniká ovšem i dovnitř plodin. Tenčí slupkou jablek nebo kořenové zeleniny chemikálie snadno proniknou a ponoření v octovém roztoku je účinné pouze částečně. U plodin se silnější slupkou však důkladná očista odstraní až 85 procent chemikálií. Přípustné objemy pozůstatků po ošetření pesticidy u nás upravuje Nařízení Evropského parlamentu o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách z roku 2005.
Pomůže loupání? Není to právě ideální, odpovídají odborníci. Spousta plodů obsahuje totiž většinu svých nejcennějších látek právě pod slupkou. To je případ jablek, která jsou bohužel z hlediska chemického znečištění na špičce. Jablečná slupka je zdravá sama o sobě, kromě řady cenných živin obsahuje veliké množství antioxidantů. U rajčat je tolik cenný lykopen těsně pod slupkou plodu. Takže neloupat. Naopak třeba salátovou okurku musíme slupky zbavit vždycky, okurky jsou plodinou rychlého, intenzivně podporovaného (hnojeného) pěstění a na stůl přicházejí vlastně krátce po postřiku. Stejně tak vždycky loupeme brambory a kořenovou zeleninu.
Jak čelit hrozbě nahromadění pesticidů v organismu? Pestrou, různorodou stravou – nezaměřujeme se na konzumaci jednoho či dvou druhů ovoce nebo zeleniny. A samozřejmě co nejčastější konzumací plodů, které se z většiny dají umýt, kterou podle svých možností střídáme s konzumací plodin organických. Chceme-li použít například citronovou nebo pomerančovou kůru do pečiva nebo k jiné úpravě, použijeme biocitrony nebo biopomeranče. Omytí vodou, které občas doporučují cedulky u zboží přímo v prodejnách, je k ničemu a zkoušet uplatnit nějaké mycí prostředky, respektive detergenty může být v důsledku velmi nebezpečné.
Proč ráno pít teplou vodu s citrónovou šťávou
Nejvhodnější nápoje při hubnutí