Žlutá barva a trávení

Během trávení se výživné látky do organismu vstřebávají z potravin, které sníme, a proměňují se v energii. Podle čínské medicíny žlutá barva podněcuje trávicí soustavu . Trávení je přímo asociováno se žlutou barvou, symbolizující oheň. Oheň je rovněž symbolem síly, přetváření a energie. Vyjadřuje a odráží tak to, k čemu v průběhu trávení dochází.

Lidská trávicí soustava začíná ústy a hltanem, dále se skládá z jícnu, žaludku, tenkého střeva a tlustého střeva, jater, slinivky a žlučníku. Výživné látky získávané z potravy jsou výsledkem jejího zpracování, probíhajícího v rámci organismu – jde o proces, kterému se říká metabolismus neboli látková přeměna. Na buněčné úrovni probíhá v mitochondriích, jednom z druhů buněčných organel. Správné trávení zajišťuje získávání a vstřebávání výživných látek zajišťujících normální fungování organismu a průběh nesčetného množství chemických reakcí, které ke svým funkcím neustále potřebuje.

Živiny obsažené v potravě jsou pro organismus zdrojem energie, která se v průběhu metabolických přeměn stává energií nezbytnou k pohybu, přijímání a trávení potravy, dýchání i čtení těchto slov. Je-li proces trávení narušen, může to vyvolat nerovnováhu a nedostatek potřebných výživných látek, v jehož důsledku organismus strádá a není schopen normálně fungovat. Postupem času se pak zhoršuje jeho celkové zdraví.

Ke správnému průběhu trávení jsou nezbytné potřebné trávicí fermenty a žaludeční šťávy. Některé druhy ovoce jsou schopny stimulovat produkci těchto důležitých trávicích komponentů. Dalším klíčovým prvkem zdravého trávení je podporování nepřetržitého pohybu trávicí soustavy (peristaltiky). Podpořit ho lze dostatečným a pravidelným zařazováním zdrojů rozpustné a nerozpustné vlákniny do jídelníčku. Konzumace dostatečného množství vlákniny zlepšuje stav fyzického zdraví – snižuje hladiny cholesterolu a cukru v krvi, normalizuje stolici, protože brání vzniku zácpy i průjmu, a tím napomáhá detoxikaci organismu.

Rozpustná vláknina je jedním z druhů sacharidů. Absorbuje vodu, proměňuje se v gelovitou hmotu, nabobtnává a podstatně zvětšuje svůj objem, což posiluje pocity nasycení. V trávicím traktu fermentuje, může proto být samostatným zdrojem energie. Podílí se na regulaci metabolismu tuků a sacharidů. Slouží jako zdroj živin pro mikroby osidlující trávicí trakt, je tedy takzvaným prebiotikem. Jejími zdroji jsou luštěniny, lněné semínko, obiloviny – především oves, žito a ječmen, ovoce (banány, jablka, bobuloviny) a zelenina (kořenová zelenina, brokolice) a brambory.

Nerozpustná vláknina v trávicím traktu nefermentuje, je to tedy nestravitelná složka potravy a není zdrojem energie. Její prospěšnost spočívá v mechanickém působení. Zvětšuje objem obsahu ve střevech, urychluje jeho posun vpřed a zkracuje tak dobu, po kterou potrava v trávicím traktu zůstává. Blahodárně působí zejména v tlustém střevě, kde zvýšení objemu stolice zřeďuje odpadní látky a urychluje jejich odchod z trávicího traktu. Tím se zkracuje doba, po kterou je sliznice střeva vystavena styku s potenciálně nebezpečnými látkami. Nejbohatšími zdroji nerozpustné vlákniny jsou luštěniny, ořechy, lněné semínko (obsahuje oba druhy vlákniny), obilné slupky, otruby, zelené fazolky, květák, cuketa, celer, švestky, rajčata (slupka) a jablka (slupka).

Výzkumy potvrdily, že dlouhodobý nedostatek nerozpustné vlákniny ve stravě je příčinou řady chorobných stavů, a to nejen trávicího ústrojí, ale s velkou pravděpodobností také cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění. Její nedostatečná konzumace je rovněž příčinou zácpy.

Denní konzumace vlákniny by měla u dospělých dosahovat 30 g. Také děti od dvou let by měly každodenně jíst potraviny s obsahem vlákniny, samozřejmě v přiměřeném množství. Její denní objem by u nich měl dosahovat 5 g plus za každý rok věku jeden gram navíc.

Mezi žluté ovoce, které pomáhá vašemu vnitřnímu ohni hořet jasně a podporuje trávicí systém, patří:

Banány

Banány obsahují významná množství jak rozpustné, tak nerozpustné vlákniny snižující hladinu tuků a cholesterolu a zklidňující žaludek i střeva. Mají vysoký obsah vitamínu B6,C, B1, B2, E a kyseliny listové. Jsou bohaté na draslík, hořčík a železo. Najdeme v nich i určité množství serotoninu, který působí jako antidepresivum a zároveň má příznivý účinek na cévy a nervovou soustavu. Na krev mají banány alkalizující vliv, jsou proto výborné při dně a artritidě. Jíst je mohou i diabetici, protože cukry z banánů jsou absorbovány pomaleji a nepůsobí skokové vzedmutí hladiny krevního cukru. Jsou také vhodné pro osoby trpící celiakií. Zdůrazněme, že banány je třeba konzumovat vyzrálé, nejlépe ve stádiu, kdy se na slupce objevují hnědé tečky až skvrny. Tehdy jsou škroby v nich prakticky úplně přeměněny na jednodušší, lehčeji stravitelné sacharidy. Škroby v banánech nedostatečně zralých mohou vyvolat trávicí potíže.

Ananas

Ananas je lahodné ovoce s dužinou výrazně žluté barvy. Obsahuje kolem 85 procent vody. V šálku ananasu jsou skoro 2 g vlákniny. Velmi rozšířený je mýtus o skvělém účinku enzymu bromelinu, který má být vynikající při hubnutí, neboť prý štěpí tuky. To je však omyl. Ananas je dobrým zdrojem vlákniny, obecně však míru jeho konzumace musíme mít pod kontrolou. Patří k energeticky bohatým druhům ovoce, obsahuje značné množství cukru. Energetická hodnota sta gramů je 238 kJ a v těchto sto gramech najdeme 12 gramů sacharidů. Účinky připisované enzymu bromelinu při hubnutí jsou výmyslem. Bromelin štěpí bílkoviny a na tuky nijak nepůsobí. Abnanas obsahuje dost vitamínů C a A, draslík, vápník a hořčík.

Hummus

Uvařená, rozmačkaná a dohladka utřená cizrna smíchaná se sezamovou pastou tahini, solí, česnekem, olivovým olejem a citronovou šťávou. To je hummus – čistě rostlinný pokrm pocházející ze Středního východu.

Cizrna je energeticky bohatá (360 kcal/100 g) a s výjimkou vitamínu B12 je zdrojem důležitých živin. Najdeme v ní i malé množství vitamínů A, B2, B6,C, E a velké množství kyseliny listové – ve 100 g cizrny je trojnásobek denní doporučené dávky. Obsahuje významné množství bílkovin – stejné i větší než je v mase či vejcích, i když je menší než u jiných luštěnin (čočka, sója nebo fazole). Velmi bohatá je cizrna na sacharidy, nejvíce na škrob. Kvůli němu je třeba cizrnu dobře rozžvýkat a promísit se slinami. Na rozdíl od čočky nebo fazolí má cizrna více tuků, z nichž většina je polynenasycených. Důležité jsou ještě obsahy minerálů: železo (skoro třikrát víc než v mase), fosfor, draslík, hořčík (115 mg/100 g), vápník (105 mg/100 g) a zinek. Vláknina cizrny stimuluje peristaltiku střev a zabraňuje vstřebávání cholesterolu z jiných potravin. Cizrna sama je bez cholesterolu. Pravidelnou konzumací cizrny se zlepšuje stav arterií. Je prevencí arteriosklerózy a infarktu myokardu. Obsah kyseliny listové a zinku je blahodárný pro všechny, kdo trpí depresemi, a brání vzniku nervových vad u nenarozeného plodu.

Dýně Hokkaidó

Výčet látek, na které je dužina této dýně bohatá, je rozsáhlý: hořčík, draslík, měď, selen, sodík, chlór, železo, zinek, fosfor, beta-karoten, alfa-karoten, lutein. Obsahuje bílkoviny, nenasycené mastné kyseliny a kyselinu nukleovou. Také v semenech najdeme vysoký obsah zinku, dále fosfor, železo, vápník, vitamíny skupiny B, lecitin a také nenasycené mastné kyseliny linolovou a olejovou. Vysoký obsah vlákniny je přínosem pro trávicí proces, předchází diabetu a kardiovaskulárním onemocněním. Dýně stimuluje činnost slinivky, snižuje hladinu tuků v krvi a pomáhá při dně a revmatismu.

=========
Správná výživa – 7 pravidel
Účinný způsob očisty organismu podle Katsuzóa Nishiho.