Záplava kardiovaskulárních příhod v rozvinutých zemích a zjištění, že jedním z hlavních činitelů při jejich vzniku je vysoká hladina cholesterolu způsobily, že před nějakými 20-30 lety se vejce ocitla na indexu. Doporučováno bylo konzumovat nejvíce dva žloutky týdně.
Vajíčka však poskytují lidskému organismu také pro jeho vývoj a správné fungování velice prospěšné látky. Pokračující vědecký výzkum v této oblasti pak vedl k poznání, že samotný cholesterol v potravě u většiny lidí nezvyšuje cholesterol v krvi; to způsobují převážně nasycené mastné kyseliny obsažené v živočišných tucích. Holandští vědci už před více než 25 lety zjistili, že vysoká spotřeba vajec ovlivní hladinu cholesterolu v krvi pouze u přibližně každého čtvrtého jedince.
Řada studií navíc potvrdila, že konzumace vajec zvyšuje i krevní hladiny «hodného“ cholesterolu (HDL), který chrání naše tepny před aterosklerózou.
Mírná konzumace vajec (jeden kus denně) neohrožuje naše zdraví, naopak. Výjimku tvoří pacienti s poruchou látkové výměny tuků s výrazně vysokými hladinami cholesterolu v krvi (nad 8 mmol/l), pacienti s cukrovkou a někteří alergici.
Vejce jsou lehce stravitelná
Vaječný bílek tělo stráví z 98 procent (žloutek až 100 procent). Ze všech potravin je vaječný bílek tou nejhodnotnější bílkovinou, protože má optimální složení aminokyselin. Je biologicky hodnotnější než bílkoviny z masa nebo mléka. Je to výtečný stavební materiál nových buněk, důležitý pro tvorbu a udržování svalové hmoty.
Jedno vejce denně pomáhá při hubnutí. Je výživné, rychle zasytí a snižuje chuť k jídlu. Zvláště užitečné je vejce snídat. Organismu vejce pomáhají s kontrolou hormonu hladu – grelinu. Nebudete se přejídat a budete se cítit dobře.
Vejce obsahují velké množství prospěšných látek
Vejce patří mezi potraviny s nejvyváženějším obsahem nutričně významných látek. Kromě bílkovin obsahuje velký soubor vitamínů: A , D , E , B1, B2, B5, B7, B12 a kyselinu listovou (vitamín B9). Z minerálních látek sodík, draslík, vápník, fosfor, železo, zinek, mangan, jód a selen. Krom toho je vejce zdrojem barviva lutein, které svými antioxidačními účinky brání vzniku makulární degenerace a je prevencí rizika vzniku šedého zákalu.
Zdravé kosti a zuby, zdravá kůže, nehty a vlasy
Krom jiného obsahuje vejce vápník, vitamín D a Biotin-vitamin B7 (někdy označován jako vitamin H). Vápník a vitamín D potřebují naše kosti i zuby, jsou prevencí vzniku osteoporózy. Pro zdravý vzhled pleti, nehtů a vlasů má zásadní význam Biotin. (Biotin krom toho snižuje hladinu krevního cukru, má mírné antioxidační účinky a zmírňuje bolesti ve svalech).
Vejce naměkko ke snídani tak není jenom pochoutkou, ale také dobrou prevencí některých zdravotních problémů.
Vejce podporují mozek
Vaječný žloutek obsahuje velké množství cholinu. To je základní stavební kámen acetylcholinu, hlavního neurotransmiteru (přenašeče vzruchové informace mezi nervovými buňkami) v lidském organismu. Konzumací cholinu zlepšujeme paměť, rychlou rekaci na podněty a svalovou koordinaci. Také u dětí starších tří let, pokud se u nich dříve neprojevily nějaké alergické reakce, by mělo mít vejce své denní místo ve výživě. Přispívá ke zdárnému rozvoji mozku a hormonálního pozadí.
Vejce snižují riziko vzniku aterosklerózy
Vejce obsahuje mnoho lecitinu, který pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a má i řadu dalších pozitivních vlastností. Ve vejcích převládají pro zdraví příznivější nenasycené mastné kyseliny. I ty snižují hladinu cholesterolu a krevních tuků. Navíc přispívají k pružnosti cév, působí proti zvýšené tvorbě krevních sraženin, mají protizánětlivé účinky atd. Pokud vajíčka mírně ovlivňují cholesterol, obvykle zvýší víc ten hodný (HDL) a méně ten zlý (LDL).
Nejvhodnější ke konzumaci jsou vejce vařená, ať už natvrdo nebo naměkko. Jejich trávení je snazší než u vajec smažených a vyhneme se negativům přidaných tuků.
Pět příznaků nedostatku bílkovin v organismu
S čím si banány poradí lépe než prášky