Zabijákem není cholesterol…

Americký miliardář se rozhodl věnovat půlku svého jmění odhalení vědeckých mýtů, kterými nesvědomití vědci pletli lidstvu hlavu.

Americký miliardář John Arnold bývá označování za Harún ar-Rašída současné vědy. Shoda se neopírá jen o nesmírné bohatství, které Arnold získal hraním na burze (časopis Forbes odhaduje jeho jmění na 2,9 miliardy dolarů). Je známo, že Hárún ar-Rašíd v převlečení putoval po své zemi, aby poznal, co si lid skutečně myslí a jak žijí. Něco podobného provozoval i Arnold, protože však žijeme v digitálním věku, nahradily bazary a veřejná prostranství sociální sítě.

Poznamenejme, že John Arnold není zrovna typický miliardář. Když mu bylo osmatřicet a byl na vrcholu kariéry, „zavřel krám“ a opustil burzu. Poté se připojil k tzv. Giving Pledge, závazku nejbohatších světových osobností a rodin věnovat část svého jmění na dobročinné účely. Arnold však svůj příspěvek pojal opravdu po svém…

O prospěšnosti mailování s neznámými lidmi

V roce 2011 dostal dietologický odborník Gary Taubes email od jemu neznámého člověka. Ten chtěl vědět, jaké jsou Taubesovy názory na příčinu epidemie obezity. Dlouhá léta panovalo mezi vědci přesvědčení, že hlavním viníkem přibývání na váze je tučná strava. Ta je také zdrojem cholesterolu spouštějícího mechanismus srdečních a oběhových onemocnění, což je celosvětově nečastější příčina úmrtí. Taubes patřil k těm nemnoha odborníkům, kteří tvrdili, že celá tato teorie není než grandiózní mystifikace. „I nepřímé důkazy stačí k tomu, abychom pochopili, že zločiny proti lidstvu není vinen cholesterol, ale cukr!“, napsal rozhodně tajuplnému neznámému. K získání přímých důkazů bylo zapotřebí provést dlouhodobé výzkumy, na které Taubes neměl dostatek prostředků.

Není těžké uhádnout, že oním neznámým zvědavcem byl John Arnold. Gary Taubes se několik dnů vzpamatovával z toho, že se stal příjemcem několikamilionového grantu na vědecký výzkum. Arnoldův fond utratil na výzkum problémů obezity celkem 26 miliónů dolarů. Část z nich získala fanatická zastánkyně vepřových kotlet a pravého másla novinářka Nina Teicholzová. K myšlence rehabilitace cholesterolu se dostala vskutku exotickou cestou. Devět let pracovala pro sdělovací prostředky jako hodnotitelka restaurací. Ze služebních důvodů byla nucena sníst smrtelné (z hlediska většiny dietologů) dávky škodlivých pochoutek – stejků, tučných sýrů, husích jater Foie gras atd. V důsledku této životosprávy zhubla ke svému údivu o čtyři a půl kila a hladina cholesterolu v jejím organismu… poklesla.

Vědci podfukáři

Za finanční podpory Arnoldova fondu výzkum dokázal, že „cholesterolová panika“ byla dobře zorganizovanou machinací.

Nejprve byly pečlivé revizi podrobeny práce biologa doktora Ancela Keyse, vedoucího Laboratoře fyziologické hygieny z university v Minnesotě, o které se opíraly generace dietologů. Ukázalo se, že jeho práce z roku 1952 byly přitažené za vlasy, protože například část svých údajů získal v zemích, které utrpěly ve druhé světové válce a dosud měly problémy se zásobováním potravinami. V další, pozdější práci z roku 1970 „Výzkum sedmi zemí“ byl objeven jiný zádrhel: Keys ze svého výzkumu vyloučil Francii, Německo a Švýcarsko, které protiřečilyly jeho koncepcím.

Místo nich zařadil Krétu a Korfu, kde bylo výzkumu podrobeno pouhých 9 lidí. V Řecku zas měření probíhala v období velkého půstu, kdy věřící odmítali potraviny živočišného původu…

Brzy nato pak vešlo ve známost, že spousta dalších zásadních prací byla hrazena cukernými magnáty. Ti založili fond «Sugar Research», který financoval „potřebné“ vědecké projekty. Mezi jiným byl za obyčejnou falsifikaci označen známý referát tří vědeckých autorit Harvardské university Marka Hegsteda, Fredericka J. Starea a Roberta McGandy, kteří měli v roce 1960 za peníze od „Sugar Research“ škrtnout rovnítko mezi cukrem a kardiovaskulárními onemocněními. Po nějaké době pak Mark Hegsted dostal ředitelský post na Ministerstvu zemědělství USA a zabýval se dietologických doporučení obyvatelstvu tak říkajíc na státní úrovni…

Do roku 2012 bylo po celém světě provedeno už 24 výzkumů, kterých se zúčastnilo 65 tisíc lidí. Neprokázaly žádný prospěch z odmítnutí tučné stravy. Krom toho vědci zároveň objasnili, že takzvaná „středomořská dieta“, aktivně prosazovaná v náhradu za zdiskreditované „postní menu“ nemá žádný zvláštní účinek.

Co je tedy hlavním viníkem záplavy kardiovaskulárních onemocnění? Místo tučné stravy jsou teď hlavními podezřelými cukr a tabák.

Proč léky neléčí

Další bojovník za čistotu vědy, profesor medicíny John Ioannidis dostal z fondu Johna Arnolda šestimiliónový grant. Jako vedoucí Centra prevence Stanfordovy university se zabývá odhalováním nedokazatelných vědeckých mýtů.

 Farmaceutické firmy vkládají miliardy dolarů do vývoje nových preparátů – vysvětluje Ioannidis. Proto velice nerady přiznávají, že nový lék nemá žádný účinek. V důsledku toho lidé trpí a dokonce umírají, protože kvůli falzifikaci výsledků klinického výzkumu dostávají neúčinné léky.

 Jak farmaceuti manipulují statistickými údaji Ioannidis psal ve svém článku «Proč je většina publikací o vědeckých objevech lživá». Rozhodl se analyzovat osud pětačtyřiceti nejvyznamnějších vědeckých prací v medicíně za posledních 10 let. Vyšlo najevo, že 16 procent těchto výzkumů je neopakovatelných – když se vědci pokoušeli je reprodukovat, dostávali výsledky zcela opačné. Výsledky dalších 16 procent výzkumných prací byly silně zveličené. U dalších 11 procent se dokonce nikdo nepokusil senzační zkoušky zopakovat, výsledky byly prostě vzaty za bernou minci. Pouze 44 procent významných výzkumů – tedy méně než polovina! – bylo hodnověrných.

Zářným příkladem je historie oblíbeného přípravku proti chřipce -Theraflu. V době vzplanutí prasečí chřipky v roce 2009 utratila vláda Velké Británie na jeho nákup více než půl miliardy dolarů. Odborníci z uznávané nezávislé neziskové nevládní organizace Cochrane Collaboration došli k závěru, že tyto peníze byly vyhozeny oknem, neboť preparát se ve skutečnosti ničím neliší od obyčejného paracetamolu. To je situace zcela charakteristická pro celý svět. Odborníci například spočítali že třetina všech lékařských doporučení v USA nepřináší pacientům vůbec žádný prospěch…

Snad se nadšencům jako je John Arnold podaří přimět zdravotníky a zodpovědné osoby k poctivějšímu přístupu k informování veřejnosti o zdravé výživě a k léčení pacientů.

=========
Mýty a pravda o vitamínech. Můžeme se obejít bez vitamínových doplňků?
Deset zabijáků obávané nemoci. Potraviny, které pomáhají přemoci rakovinu.

Více pro kondici: