Jak rozlišit hlad psychologický a fyziologický

„Není žádné tajemství, že štíhlí lidé se od těch, co mají problém s nadváhou (pokud ovšem jejím důvodem nejsou nějaké patologie), liší i tím, že jedí tehdy, když mají doopravdy hlad.

Lidé plnějších tvarů se často chytí do pasti psychologického (někdy se také říká emocionálního) hladu. Ukazuje se ovšem, že rozdíly mezi psychologickým a fyziologickým hladem nepředstavují nějakou záhadu, dají se od sebe rozlišit poměrně snadno. Stačí vědět, čemu konkrétně věnovat pozornost.

Srovnejme si příznaky psychologického a fyziologického hladu podle knihy „Constant Craving“ americké psycholožky Doreen Virtue (česky „V zajetí jídla“, Synergie, 2012). Je třeba rozlišovat je a také uspokojovat různým způsobem.

1. Psychologický hlad je NÁHLÝ. Ještě před chvilkou jste na jídlo ani nepomysleli, a minutu na to umíráte hlady. Od nuly až k hrozící bouři narůstá hlad přímo bleskově.

Fyziologický hlad je POSTUPNÝ. V žaludku nám kručí a bublá. Máme pocit prázdných střev promývaných vodou. Za několik hodin už žaludek doslova křičí. Signály fyziologického hladu o potřebě jídla narůstají a sílí postupně.

2. Psychologický hlad má formu CHUTI NA NĚJAKÉ KONKRÉTNÍ JÍDLO. Vášnivě toužíme po nějaké určité potravině: čokoládě, těstovinách, kyselých okurkách nebo karbanátcích. V případě psychologického hladu nás ovládne pocit, že prostě MUSÍME mít právě tohle konkrétní jídlo nebo potravinu. Nic jiného!

Hlad fyziologický je charakterizován OCHOTOU KONZUMOVAT RŮZNÁ JÍDLA NEBO POTRAVINY. I v případě fyziologického hladu můžeme mít chuť na to či ono, ale tato chuť není absolutní, můžeme ji snadno změnit. Když nebudeme mít k večeři tohle, klidně si dáme tamto.


3. Psychologický hlad SÍDLÍ V HLAVĚ. Emočně založená vášnivá touha po potravě se rodí v ústech a v mysli a vchází tam očima a nosem. Jazyk by hrozně rád ochutnal chleba se salámem nebo šunkou nebo třeba koblihu a v mysli nám krouží celý rej myšlenek na vytouženou lahůdku.

Fyziologický hlad SÍDLÍ V ŽALUDKU. Poznáváme ho podle pocitů v břiše. Můžeme cítit svírání, slyšet kručení a nakonec se při fyziologickém hladu dostavuje i bolest břicha.

4. Psychologický hlad je NĚCO ZCELA NEODKLADNÉHO, KRAJNĚ NALÉHAVÉHO. Nutí nás jíst, hltat, nacpat si břicho rovnou tady a teď! Pociťujeme extrémně naléhavé přání utišit svou emocionální bolest potravou.

Hlad fyziologický JE TRPĚLIVÝ. Bude rád, když se najíte co nejdřív, ale nenutí vás házet do sebe jídlo ihned, právě v tuhle chvíli.

5. Psychologický hlad KOEXISTUJE SPOLU S NEPŘÍJEMNÝMI POCITY. Šéf vás v zaměstnání opět pěkně vydusil. Dítě má problémy ve škole. Manžel onemocněl. Psychologický hlad vzniká v souvislosti se situací, která narušila vaši duševní rovnováhu.

Naproti tomu fyziologický hlad VZNIKÁ NA ZÁKLADĚ FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY. Objevuje se proto, že už uplynulo více než pět hodin od posledního jídla. Jste-li příliš hladoví, můžete dokonce cítit přechodnou slabost, ruce se vám třesou a může se vám točit hlava.

6. Psychologický hlad JE SPOJEN S AUTOMATICKÝM NEBO BEZMYŠLENKOVITÝM HLTÁNÍM POTRAVY. Můžete mít pocit, že to cizí ruka ukrojila kus dortu a podala vám ho do úst (automatismus). Nemusíte si ani uvědomit, že jste vymetli celou pánev opečených brambor (bezmyšlenkovité hltání jídla).

Fyziologický hlad JE SPOJEN S CÍLEVĚDOMÝM VÝBĚREM A VĚDOMÝM PŘÍJMEM POTRAVY. Víte, že jíte, víte, co máte na vidličce, v ústech, v žaludku. Vědomě se rozhodujete, jestli sníte celý krajíc nebo jenom půlku.

7. Psychologický hlad NEPOMINE, ani když máte plné břicho. Přejídání vzniká z touhy přehlušit nepříjemné emoce. Jíte, abyste utišili rozbouřené city a sníte klidně i druhý a třeba i třetí talíř, ačkoli vás žaludek přeplněný takovým množstvím jídla začíná bolet.

Fyziologický hlad POMINE UTIŠENÍM HLADU. Vzniká na základě přání nasytit tělo a dodat mu sílu. Jakmile je tato potřeba uspokojena, přestáváte jíst i pít.

8. Psychologický hlad PLODÍ POCITY STUDU SPOJENÉ SE SKUTEČNOSTÍ, ŽE JSTE SE NAJEDLI. Paradox psychologického přejídání tkví v tom, že člověk jí, aby uklidnil a vylepšil své rozhárané city, avšak končí to tím, že si nadává protože jedl pečivo, dorty nebo karbanátky. Stydí se a je mu trapně. Přísahá si, že svou vinu vykoupí tím, že konečně začne sportovat, bude držet dietu nebo alespoň zítra vynechá oběd.

NA JÍDLE JAKO NEZBYTNOSTI je založen hlad fyziologický. Je-li úmysl najíst se založen na hladu fyziologickém, nenásleduje žádný stud ani pocity hanby, provinilosti nebo selhání. Je vám jasné, že stejně jako musíte dýchat, máte-li zůstat naživu, musíte také jíst.

Je třeba sledovat dva tři signály – pocit plnosti žaludku (jeho stěny se roztahují), tělesné teplo emitující pokožkou a pocit fyzického uspokojení z dobrého a vhodného jídla – asi jako u kojence, který při nasycení přestane pít. Zároveň dochází k určité nepatrné změně ve vnímání chuti.

Během jediné vteřiny se chuť housky, kefíru nebo třeba masa náhle změní – není už tak fantasticky přitažlivá jako na počátku jídla. To je nejjistější příznak, že jste dosáhli práhu sytosti, a to dokonce i tehdy, když se ještě neobjevil pocit plnosti v žaludku a teplota pokožky se dosud nezvýšila. Stačí chvíli počkat a tyto příznaky se dostaví – jejich cesta do vašeho vědomí je zkrátka o něco delší.


Typická stupnice fyzického hladu využívaná psychology vypadá přibližně takto:

0 — naprosté vyčerpání, málem omdléváte

1 — vysílení, z hladu je vám fyzicky špatně

2 — silný hlad; lidičky, dejte mi něco k jídlu – hned teď!

3 — mírný hlad; pocit, že byste měli něco sníst, buď normální večeři nebo aspoň dobrou malou svačinku

4 — lehký hlad;něco byste snědli…

5 — neutrální stav; nemáte ani pocit hladu, ani pocit plného žaludku

6 — lehký pocit plného žaludku; zasytili jste se, ale klidně jste mohli ještě něco sníst

7 — pocit mírného nasycení; na dezert byste ještě měli místo

8 — jste velmi sytí; víc už nechcete ani nemůžete

9 — snědli jste toho příliš; nepříjemné pocity v břiše, nechce se vám hýbat

10 — přecpali jste se; jestli do mě někdo píchne prstem, asi exploduji!“

© Gillian Riley, “Eating Less: Say Goodbye To Overeating

=========
15 mýtů o zdravé výživě
Metabolické typy: každý svoji dietu

Více pro kondici: