Psychologické příčiny přejídání

Potrava je jednou ze základních potřeb živého organismu. U lidí však někdy v souvislosti s ní vzniká závislost vedoucí k problémům se zdravím. Pravidelné přejídání se v podstatě podobá gamblerství, alkoholismu, kouření a jiným druhům závislého chování.

Jenomže jídlo je, na rozdíl od drog, alkoholu, hazardních her a všeho ostatního snadněji dostupné a sociálně mnohem a mnohem přijatelnější. Člověka s hamburgrem nebo tvarohovým šátečkem nikdo odsuzovat nebude.

Během příjmu potravy vyplavuje lidský organismus hormony zodpovědné za pocity radosti a uspokojení. Člověk se cítí klidný a v bezpečí. Jídlo je kamarád!

Neexistuje nějaká jediná, všezahrnující příčina poruch příjmu potravy. Důvody bývají často podvědomé, zcela neuvědomělé. Jídlo má nejčastěji nějakou zástupnou roli, něco nahrazuje, vyplňuje nějaký prázdný prostor, má něco poskytovat, být vyvažujícím prvkem na prázdném konci houpačky psychické nerovnováhy.

Závislost na jídle odlišují od zvyku věčně něco přežvykovat nebo častého pocitu hladu například následující příznaky:

  • Jídlo slouží jako útěcha, povzbuzení nebo odměna.
  • Myšlenky na jídlo zabírají významný díl času. Doma vždycky musí být velké množství jídla a postižený si často dělá tajné schránky s různými pochoutkami.
  • Pocit nepřekonatelného hladu vzniká často i ve spánku.
  • Neuspokojená touha něco sníst vede k podráždění a neklidu.
  • Vydatný příjem potravy probouzí nespokojenost se sebou samým a vyvolává pocity viny.
  • Sebeovládání je sníženo. Člověk si může nadávat a pociťovat vinu, avšak nedokáže přestat jíst.
  • Závislý člověk jí raději o samotě. Dráždí ho jakýkoli komentář týkající se množství potravin nebo přídavků jídla.


Existuje opravdu spousta příčin, pro které se lidé stávají závislými na jídle. V zásadě je můžeme rozdělit na psychologické a fyziologické.

Mezi ty fyziologické patří kupříkladu nějaká velmi přísná redukční dieta, nesprávné stravovací tradice a návyky (často rodinného původu), hormonální změny i genetické zvláštnosti. Pokud je přejídání způsobeno fyziologickými příčinami, mohou pomoci lékaři a dietologové.

S psychologickou závislostí je to daleko složitější, protože její příčina může pocházet už z dětství či raného mládí a velmi často je skryta lidskému vědomí. To však je jen jedna z možností, dalo by se snad i říci, že důvody závislosti na jídle jsou zcela individuální, každý postižený má nějaký svůj, zcela konkrétní důvod. V případě psychologické závislosti může s řešením problému pomoci psycholog.

Psychologické příčiny přejídání.

«Koupím pár lahví vína, nemám vůbec nic k pití.»

«Objevil jsem novou drogu, chci ji večer vyzkoušet.»

«Dneska byl fakt hrozný den! Zajdu do herny, abych se uklidnil.»

«Každý den mám sex s nějakým náhodným partnerem. Pomáhá mi to usnout.»

To zní dost drsně, že ano? Drsně a podivně a nesporně to ukazuje na člověka se zřejmými problémy.

Kdyby se však nejednalo o drogy, alkohol, sex a hazardní hraní, ale o jídlo, zněly by všechny výše uvedené věty normálně, ba všedně.

To je ovšem špatné, protože závislost na jídle způsobuje člověku nemalé zdravotní problémy a poškozuje jeho společenský a osobní život. Sebevědomí snižuje opravdu výrazně a velice často – to může být přímou cestou k depresi.


Pojďme se podívat na psychologické příčiny závislosti na jídle.

  • Lidé zajídají své starosti a obavy. Nacpaný žaludek je uvádí do stavu „nasyceného hada“. V tomto případě je důležité především odstranit příčiny obav a naučit se vypořádat se s neklidem jiným způsobem.
  • Nedostatek lásky: kořeny tohoto problémy nacházíme v dětství, někdy však vzniká i ve věku dospělém. Člověk, kterého neměli nebo nemají dostatečně rádi, se snaží zaplnit prázdnotu a nachází náhražku lásky v jídle. Pomoci zde mohou domácí zvířata, setkávání s přáteli nebo nějaká dobrovolnická činnost.
  • Stravovací návyky: mnozí rodiče bohužel v rámci nesmyslného prosazení své vůle nebo falešných představ o šetrnosti nutí dítě dojíst všechno, co má na talíři a někteří ho učí si v průběhu dne vícekrát něco zakousnout. V důsledku toho se vytváří nesprávné stravovací chování. V tomto případě je velmi důležité naučit se jíst podle přesně stanoveného rozvrhu a pouze do prvních známek nasycenosti.
  • Nízké sebevědomí a deprese. Člověk se nemá rád, nezáleží mu na tom, jak vypadá, je mu jedno, jak působí, jak se na něj dívají. Zpravidla bývá uzavřený, nespolečenský a osamělý. Problém nezřídka prohlubují nezdařilé pokusy závislosti na jídle se zbavit. Jídlo je tak jediným zdrojem radosti a útěchy.

Toto jsou pouze základní psychologické příčiny potravinové závislosti. Existuje i spousta dalších, jako je nucené dlouhé hladovění, nespavost, odměňování jídlem v dobách dětství atd. Všechny tyto případy je třeba řešit za pomoci psychologa..

=========
9 kroků k uvědomělé výživě
Zdravá strava podle George Ohsawy: vyváženost Jin a Jang v potravinách