Jak přežít vedro? To je otázka, která aktuálně vzrušuje nejen lidi trpící chronickými onemocněními, ale i lidi zdravé a v kondici: když teploměr za oknem přeleze třicítku a nehodlá se jen tak zastavit, je to pro všechny důvod k opatrnosti.
Hlavním nebezpečím pro všechny je především dehydratace, možnost úpalu a úžehu, sluneční popáleniny. Pro lidi s onemocněními srdce a cév a také ty, kdo laborují s ledvinami, představuje vedro možnost vážných komplikací.
Nejohroženější skupinou jsou senioři. Ti by raději neměli vycházet ven, rozhodně ne v době slunečního úpalu. Vypít by denně měli 2,5 – 3 l vody. Staří lidé však často nepociťují žízeň a snadno u nich dochází k dehydrataci a kolapsu.
Malé děti – další skupina, které je třeba věnovat zvýšenou péči. Také pro ně platí, že by neměly vycházet ven mezi 11. a 18. hodinou, kdy je sluneční žár nejsilnější. Nebezpečí přehřátí u dítěte je daleko větší než u dospělého. Jeho ohrožení výkyvy teplot při použití klimatizace – například v autě – je mnohem vyšší. V zaparkovaném voze nemá dítě za těchto teplot vůbec být.
V našich šířkách jsou teploty přesahující plus 30-35 stupňů skutečnou anomálií. V tropech nebo pouštních oblastech je to spíše přijatelný stav. U jejich obyvatel se můžeme poučit pokud jde o oděv do takových teplot vhodný. Nejspíš si nenavlékneme takovou exotiku jako turban a dlouhý plášť, ale všimněme si materiálů a jejich zpracování. Husté plátěné vazby, látky z přírodní světlé bavlny nebo lnu. Nemají chránit pouze před rozpáleným pískem a žhnoucím sluncem. Jsou to tkaniny perfektně sající pot a propouštějící vzduch, takže pokožka dobře větrá. Syntetické materiály tohle neumějí a do veder prostě nepatří.
Také hlavu je třeba chránit – klobouk z panama, slámy nebo rákosu je ideální, někdo možná zvolí čepici se štítkem. V každém případě je pokrývka hlavy nezbytná.
Nohám je třeba v tomto počasí dopřát přístup vzduchu v lehké a pohodlné letní obuvi: sandálech, žabkách, pantoflích. Muži mohou obout mokasíny na bosou nohu, ženy by neměly sáhnout po vysokých podpatcích.
Vhodný oděv je polovinou úspěchu v boji s vedrem. K čemu se také obvykle uchylujeme jsou chlazené nápoje, zmrzliny a klimatizace.
Že je třeba ve vedru pít velké množství tekutin, všichni vědí. A co tedy budeme pít?
Řekněme rovnou, že v našich poměrech je nejlepším a lékaři doporučovaným nápojem obyčejná kohoutková voda.
Dobré jsou lehce chlazené nakyslé nápoje bez přidaného cukru: ze světlých hroznů, pomerančů, grapefuitu. Opatrní buďme s nápoji z tmavých hroznů a granátových jablek – jejich šťáva zvyšuje hustotu krve.
V exotických oblastech pokládají za nejlepší nápoj k uhašení žízně zelený čaj, a to horký. Funguje to i u nás. Vhodná je i nesycená minerálka.
Vedro vám určitě nepomůže přežít pivo a ledově vychlazené sladké limonády. Jednak po nich máte ještě silnější žízeň, jednak ledová a navíc sycená voda je jistou cestou k angíně nebo komplikacím HCD. Pokud jde o pivo a další alkoholické nápoje, zvyšují za těchto teplot výrazně tlak a srdeční tep, což může vést k hypertonické krizi.
V těchto dnech člověk obvykle nemá mnoho chuti k jídlu, přesto je dobré připomenout si některé zásady: odepřete si těžká tučná jídla, volte spíše zeleninovou, případně mléčnou stravu. Vyhněte se také dortům a jiným typům moučníků, stejně jako salátům obsahujícím majonézu.
Za horka je dobré jíst po malých porcích. Hlavní jídlo přesuňte spíše do pozdních hodin, kdy žár už není tak silný. Neodbývejte snídani, ale pokud nemáte chuť ani na ni, nenuťte se. Ve vedru má přednost příjem tekutin.
Jídlo připravujeme jenom v malých dávkách, abychom mohli zaručit uchování jeho kvality, respektive okamžitou spotřebu. Všechno se kazí rychleji, na to nesmíme zapomínat. Stejně tak mějme na paměti hygienu při přípravě jídla, počínaje důkladným omytím ovoce a zeleniny nejprve v tekoucí vlažné a poté studené vodě. Pokud se rozhodnete ochladit zmrzlinou, věnujte pozornost čistotě místa, kde ji kupujete, zejména jde-li o točenou zmrzlinu.
Asi není třeba připomínat, že tyto vysoké teploty nahrávají šíření infekcí a mytí rukou je základním prostředkem ochrany.
Pokud jde o klimatizaci, tento užitečný vynález nám může přivodit řadu komplikací, není-li využíván rozumně. Teplota v klimatizované místnosti by podle lékařských doporučení neměla být nižší oproti venkovní o víc než 5-6 stupňů. Pokud je rozdíl nějakých 13-15, říkáme si o problémy. Stejně tak proud vzduchu od stojacího větráku může způsobit i zápal plic.
Existují různé obyčejné prostředky proti letnímu žáru. Mokrá prostěradla na okně, žaluzie. Stínění a dobré větrání místností. Gumová láhev naplněná ledem pomůže snížit noční teplotu v ložnici o 2-3 stupně.
Vedro je pro organismus velkou zátěží, neměli bychom proto vykonávat žádné fyzicky namáhavé práce nebo cvičení v tu nejhorší denní dobu – mezi 11. a 18. hodinou. Připomeňme si užitečný zvyk středomořské siesty…
Nejde jenom o to, že je vedro nepříjemné a způsobuje nám nepohodlí. Je pro zdraví zkrátka nebezpečné. Snažte se proto dodržovat základní pravidla, která vám ho pomohou bez úhony přestát.
7 dní sebelásky - Online Kurz Zdarma >>>Test ZDARMA - Nakolik jste hodná holka? >>>
10 způsobů ochlazení bytu bez klimatizace
