Jak a proč rozmlouvat se svým tělem

rozmlouvat-s-telem

Tělo a rozum nejsou dva oddělené pojmy, ale jeden celek.

Bylo mi tenkrát teprve sedm, ale ještě pořád si dobře pamatuji ten pocit. Bůhví proč jsem si tenkrát večer nějak víc všimla svých prstů na nohách. Nemělo to žádný důvod, prostě jsem pomyslela na své prsty u nohou a dál už to šlo samo. Čím víc jsem na ně myslela, tím víc to v nich píchalo a tepalo. Po nějaké chvíli jsem to už vůbec nemohla ovlivnit, přesněji – nevěděla jsem, jak. A ještě o něco později se ty pocity opravdu podobaly bolesti. Tiše jsem plakala ve své dětské posteli. Byla jsem si vědoma, že bych nikomu nedokázala vysvětlit, co mi vlastně je.

A bylo mi tohle.

Tělo pocítilo pozornost, kterou jsem mu věnovala. Byla jsem dítě, pocity jsem uměla intuitivně vyvolat, jenomže jsem nevěděla, k čemu je to dobré a jak to zastavit. Každý kousek těla odpovídá na emoce, které na něj zaměříme. Dnes jsem sobě sedmileté vděčná za to, že prostřednictvím těla, které mám ráda, jsem si dokázala uvědomit spojení, které mezi námi je.

Sama sobě dnes slibuju, že moje spojení s tělem se už nikdy nevytratí. Budu na ně pamatovat nejen tehdy, až mi bude špatně, ale každý den. V každém vhodném okamžiku se k němu budu obracet s vděčností.

Co znamená milovat své vlastní tělo?

1.Mluvit s ním.

Můžeme to dělat třeba ráno, než vstaneme. Nejdříve si se zavřenýma očima protáhneme všechny končetiny, abychom si připomněli jejich existenci ☺ a nezaplavili organismus stresem z náhlého probuzení. Pak myšlenkově projdeme celé tělo. Začneme na temeni a nezapomeneme ani na vnitřní orgány. Každé své součásti říkám: „Mám tě ráda, děkuju, že mi tak věrně sloužíš“. Ráno začaté tímhle způsobem, se mění v den plný vděčnosti, harmonie a klidu.


S tělem můžeme mluvit i tehdy, když je nemocné. Neobracíme se k nemoci, ale k orgánu, části těla. Bolí vás břicho? Pohlaďte je, řekněte mu, jak je máte rádi. Indický duchovní učitel a mystik Osho říkal, že spojení s tělem máme navázat, když je v pořádku. „Zavřete oči a vciťte se do toho, co se děje uvnitř, vnímejte, jak dobře se vaše tělo uvnitř cítí. Tělo je veliká věc, jeden ze zázraků přírody. Posaďte se na slunce. Nechte sluneční paprsky, aby vám pronikly do těla. Ucítíte, jak se jejich teplo uvnitř šíří, proniká stále hlouběji, až do krevních buněk a kostí. Slunce je život, je jeho zdrojem. Seďte se zavřenýma očima a vnímejte, co se děje. Neusněte, pozorujte a vychutnávejte si to. Pomalounku si uvědomíte, že se uvnitř rozlévá krásná hudba, velmi jemná harmonie“.

2. Pečovat o ně.

Tělo má rádo hlazení, potírání olejem, libuje si, když se o ně pečuje. Dřív jsem to nechápala a pokud ano, nevěnovala jsem tomu žádnou větší pozornost. Postupem času jsem však viděla, jaké „úroky“ taková péče přináší. Naše tělo má rádo pozornost stejně, jako ji máme rádi my. Má tedy rádo i poklony. Někdy se ráda dívám do zrcadla a posílám si pusinky. Nemějte to za nějaký narcismus, s tím to nemá nic společného. Prostě si jen připomínám, že jsem tu, že žiju a dobře vypadám.

Byly doby, kdy jsem zoufale bojovala s nadváhou, každé pondělí jsem „začínala nový život“, plakala jsem při pouhém pohledu na sebe a všechny své smutky jsem zajídala. Když jsem se s tím vypořádala, tělo zeštíhlelo samo o sobě. Ukázalo se, že žádné vyčerpávající diety, které navíc u mě osobně trvaly vždycky jeden den, nebyly vůbec třeba. Chtělo to jenom o svoje tělo pečovat. To znamená zatěžovat je a umožnit mu odpočinek, chválit ho za úspěchy a odpouštět mu nezdary, dívat se na sebe do zrcadla a nevyrazit přitom „pché“, nýbrž se na sebe usmát, a poslat tak kladný impuls do celého těla.


3.Pozorovat na něm změny.

Pozorujte vše, co se s ním děje. Všimněte si, když je smutné a dodejte mu dobrou náladu. Osho hovořil o tom, jak důležité je citlivě naslouchat vlastnímu tělu: „Poslouchejte je, říká vám mnohé, vy však jste příliš zaujati hlavou a nikdy mu nenasloucháte. Když vzniká konflikt mezi hlavou a tělem, má tělo skoro vždycky pravdu. Rozum se mýlí, protože tělo je přirozené, zatím co rozum je vytvořen společností. Tělo je součástí nekonečné přírody, rozum však je součástí vaší společnosti, konkrétní společnosti, epochy, doby“.

Když navážeme se svým tělem spojení, nenosíme je už jako mrtvé, jak říká Osho. Tělo a rozum nejsou dva oddělené pojmy, je to jeden celek. Ano, my nejsme naše tělo, ale naše duše se právě v něm neusídlila jenom tak. Budeme-li s ním hovořit stejnou řečí, mohou se stát zázraky. Vzpomeňte si na dobu, kdy vám bylo sedm let. Možná máte podobnou zkušenost, jako já. My všichni ji máme. Stačí si jenom vzpomenout.

Marina Maršenkulová

=========
Važte si svého těla: 8 postupů, které vás naučí mít ho rádi.

Více pro kondici: