Vědci zaznamenali už dávno, že určité rezonanční frekvence vyvolávají u lidí strach a paniku. Zvláště silně na člověka působí frekvence 7-12 herzů, kterou můžeme zaslechnout v některých rockových písních. Proč právě ona je tak nebezpečná? Elektrická aktivita mozku má podobu mozkových vln. Existuje jich pět druhů o různých frekvencích. Nás bude zajímat takzvaný alfa rytmus, vlny o frekvencích 7,5 – 12 herzů, které odpovídají základnímu lidskému rytmu a mají na starosti přechod od klidu ke vzrušení. Navíc je to také rytmus vestibulárního ústrojí působícího jako hlásič nebezpečí. Vliv hudby na lidský mozek se v tomto případě podobá bitvě, která v lepším případě může skončit bolestí hlavy, v tom nejhorším pak epileptickým záchvatem.
Zvuky hudby dokážou lidskou psychiku uklidnit.
Existuje hudba relaxační, hudba aktivizující a hudba ladící psychiku k rozhodným činům.
Relaxační hudba má optimistického ducha. Její poslední akord má vždycky snížený tón i zvukovou intenzitu. Klasickým příkladem zdroje relaxační hudby je módní japonský saxofon.
V aktivizujících melodiích vnímáme zesilování tónu, přičemž hudba má vzrušující charakter. Za typické příklady můžeme pokládat Čajkovského „Jaro“ nebo Ravelovo „Bolero“.
Ve třetí skupině pak najdeme pochody, hymny a bojové písně s nimiž se odcházelo do války.
Správné kombinování hudebních zvuků dokáže člověka v doslovném smyslu slova postavit na nohy.
Například nemocný v polovědomém stavu, probírající se po aplikaci uspávacích prostředků. Pustíme-li mu aktivizující hudbu, vyvolá její rezonanční frekvence emocionální výboj. Proč? Dochází k aktivizaci mozku, pacient se probírá z vlivu neuroleptik a právě hudba udrží jeho mozek v přiměřené aktivitě a nedovolí, aby došlo k nežádoucímu vzrušení. Na tomto principu – od aktivizace k uklidnění jsou založeny všechny ukolébavky.
Nestabilní psychiku můžeme zklidnit také pomocí relaxační hudby. Stejně jako lék však hudbu musí vybírat lékař.
Jak rezonanční frekvence zvuku působí na orgány.
Již před delší dobou bylo rovněž zjištěno, že některé noty svou rezonanční frekvencí odpovídají určitým orgánům. Je ovšem třeba vzít v úvahu, že výška lidské postavy se pohybuje od zhruba 1,5 m až do nějakých 2,15. Rozdíl 50-60 cm představuje obrovský rozsah. Tu samou notu totiž slyší různě vysocí lidé různě.
Melodie v D-dur (nebo D-moll) působí například příznivě na celou řadu bronchiálních procesů.
Pocítíme-li příznaky chřipky nebo angíny, mohli bychom místo obvyklé léčby zkusit Mozartovo „Requiem“ (D-moll) nebo Beethovenovu Devátou (D-dur).
Játra, která nás trápí kolikami, by mohla uklidnit 40. Mozartova symfonie G-moll.
Test ZDARMA - Nakolik jste hodná holka? >>>
Použití éterických olejů při rýmě
Aromaterapie podle čaker
