3 věci, které nás mohou potkat, chodíme-li pozdě spát

pozde-spat

Většina z nás má ve velké oblibě svou postel, pokrývku a polštář. Zvláště něžně k nim lneme, když máme ráno vstávat. Jdeme-li spát pozdě, pak samozřejmě dvojnásob. Každý den tak hned po ránu svádíme krutou bitvu. V posledních dvou desetiletích strmě narůstá počet lidí, kteří mají se spaním problémy. V moderní společnosti je člověk především zaměstnancem, takže tento jev nelze brát na lehkou váhu.

V USA je nespavost pokládána za epidemii svého druhu. Podle průzkumu provedeného v roce 2013 Gallupovým ústavem spí 42 procent obyvatel USA méně než 7 hodin denně.

Jestliže si nedopřejete plnohodnotný noční odpočinek, objeví se vám s největší pravděpodobností pod očima tmavé kruhy, začnete být náladoví a dříve či později vyvstanou problémy s pozdními příchody do zaměstnání.

Zafunguje zkrátka jednoduchý vzorec: chodit pozdě spát= pozdě vstávat.

To ale není zdaleka vše. Co všechno nás ještě může potkat, pracujeme-li do pozdních nočních hodin nebo sledujeme televizi až do kuropění?

1. Zvýšení tělesné hmotnosti

Spánek je lidskému organismu nejen prospěšný, je pro něj přímo nezbytný. Natolik, že když špatně spíme, projeví se to na funkci vnitřních orgánů. Tělo je vždycky odrazem toho, co se děje uvnitř a spánek, přesněji řečeno nedostatečný spánek není výjimkou. Při narušení spánkového režimu vznikají zdravotní problémy. Obezita je jedním z nich. Když si nedopřejete plnohodnotný spánek, je tělo daleko víc unavené a ráno je pro ně obtížné se zvednout. Pokud vám únava nedovoluje svižně vstát a povalujete se v posteli, začínáte nabírat na váze.


Jedna z lékařských fakult Cornellovy university ve státě New York provedla v roce 2015 rozsáhlý výzkum, jehož výsledky byly představeny na každoročním sjezdu Endokrinologické společnosti. Jasně se v nich říká, že pro zdravotní stav lidského organismu je velmi nežádoucí nedodržování pravidelného režimu, zejména pak času, kdy člověk uléhá ke spánku.

Jestliže večer ulehneme o pouhých 30 minut později, narůstá riziko zvýšení hmotnosti a také vzniku rezistence na inzulin. Výzkumu se zúčastnilo 522 osob a probíhal 7 dnů. Lidé, kteří chodili spár pozdě, trpěli obezitou a inzulinovou rezistencí o 72 procent více, než ti, kdo chodili včas a pravidelně spát. Důvodem je nedostatečným spánkem rozhozený režim látkové výměny. Podle slov doktora Shahrada Taheriho, pod jehož vedením výzkum probíhal, je právě metabolismus, zejména metabolismus hormonů, příčinou sklonu k obezitě a inzulinové rezistenci.

2. Pokles sexuální touhy

Postel člověk obvykle používá ke spánku nebo sexu. Může se vám však stát, že do ní budete uléhat s jediným cílem: vyspat se. Přicházíte domů pozdě, jste velmi unaveni, necítíte se nijak zvlášť dobře. Důvod je jediný: málo spíte. Čas, po který vaše tělo může odpočívat, je zkrátka nedostatečný. A určitě nebudete mít pomyšlení na vzájemnou blízkost s partnerem či partnerkou.

Jeden nedávný vědecký výzkum ukázal, že u žen je délka spánku přímo spojena s touhou po sexu. Bylo prokázáno, že pouhá jedna hodina spánku navíc zvýšila pravděpodobnost intimního styku v následující den o 14 procent. Výsledky stejného výzkumu krom toho uváděly ještě další zajímavou skutečnost – ženy, které se déle vyspaly, zakoušely daleko silnější sexuální vzrušení a dosahovaly častěji orgasmu než ty, které spaly málo.

Vědci jsou přesvědčeni, že hormonální změny vyvolané nedostatkem plnohodnotného spánku negativně ovlivňují sexuální život. Navíc působí rychlé změny nálad. Jste-li tedy nespokojeni se svým intimním a osobním životem, je docela možné, že za všechno může nedostatečný spánek a nepořádný spánkový režim. Mnoho žen má například tendenci všechno svádět na nepravidelnou periodu nebo menopauzu, ve skutečnosti však výraznou roli mohou sehrávat úplně jiné faktory. A nekvalitní a nedostatečný spánek mezi nimi hraje prim.

3. Krev začíná «pěnit»

Opravdu, je to tak. Krev doslova pění, když jdete pozdě spát. Bylo zjištěno, že ti, kdo málo spí, mají větší sklon ke zvýšení arteriálního tlaku ve spánku, než lidé, kteří chodí spát včas. Takže lidé, kteří svůj spánek omezují nebo přerušují, sami sobě zvedají tlak. Na rozdíl od těch, kteří chodí spát v přiměřenou dobu a spí dostatečné množství hodin plnohodnotným spánkem.

Pokud se krevní tlak v noci zvyšuje, je to závažný důvod ke zneklidnění. Podle řady odborníků jde o příznak zvýšeného rizika kardiovaskulárních potíží. Srdce pracuje usilovněji, než by v době spánku mělo.

Co je to plnohodnotný spánek a jak dlouho má dospělý člověk spát? Potřeba spánku se individuálně liší. Za normální je lékaři považováno pět až devět hodin denně. Všechny tělesné fyziologické mechanismy zajišťující spánek jsou sladěny se slunečním cyklem, tedy se světlem a tmou. Proto za ideální dobu k ulehnutí je pokládáno 22-23 hodin večer. Jak probíhá spánek? Nejprve proběhnou dva plné cykly hlubokého spánku, oba zakončené tzv. REM fází, v níž spánek není tak hluboký a člověk sní. Poté už je spánek celkově mělčí. Pokud jde někdo spát až ve tři ráno, vypadne z přirozeného cyklu – ráno, za denního světla, je spánek méně kvalitní, takže ani spaní do oběda není plnohodnotnou náhradou.

Nejde tedy jen o kruhy pod očima. Jde o zdraví. Organizujte si správně den. Nepokládejte spánek za něco, co přijde na řadu, až všechno doděláte. Dodržujte čas, kdy se ukládáte ke spánku a myslete na to, aby to byl spánek kvalitní.

=========
Jak správně začít den a zvýšit svou efektivitu
Jak nám zdravý životní styl pomáhá šetřit peníze

Více pro kondici: